Hlavní obsah

Zámek Jemniště láká nejen svou neobyčejnou historií

Právo, Lucie Jandová

Krásně opraveným barokním zámkem Jemniště nedaleko Benešova prochází denně až dvě stě návštěvníků. Koho z nich by napadlo, že kolem zámku bývalo skladiště a o parku nikdo netušil, že v něm jsou rybníky. Tak vzpomíná Petra Sternbergová na stav, ve kterém před 13 lety viděla svůj nynější domov.

Foto: archív zámku Jemniště, Právo

Letecký pohled na barokní zámek Jemniště

Článek

Návštěvníky hned u vchodu vítají tóny barokní hudby a vkusně upravené nádvoří s vysypanými cestičkami, plné kvetoucích růží. Není divu, že si tu své ano řekli třeba Leoš Mareš a Monika Poslušná. Zámek leží jen 50 kilometrů na jih od Prahy a svou barokní fasádou je pro romantické chvíle jako stvořený.

Ručně šité lampičky i závěsy

Nynější majitelé Jemniště, Petra a Jiří Sternbergovi, se před patnácti lety seznámili na hradě Český Šternberk, který patří Jiřího strýci Zdeňkovi.

Vystudovaná teoložka navrhuje všechny zámecké interiéry sama. Jistou smutnou výhodou bylo, že zámek byl původního zařízení zcela zbaven. Kdysi v něm totiž byla zřízena expozice československo-sovětského přátelství.

„Mobiliář se naštěstí dochoval, i když poničený. Památku jsme zrestituovali ve velmi neutěšeném stavu, byla zapomenutá a rozbitá. Ročně investujeme milióny, abychom mohli zámek představit v atmosféře, jakou milujeme.“

:. Apartmán Rainer, který nese jméno rodinných přátel Sternbergových.foto: Právo/archív zámku Jemniště

Příjemnou atmosféru představují voňavé dezerty v kavárně, upravené zahrady a zahrádky kolem zámku, několik hektarů stříhané trávy, na které se pořádají pikniky, stoly s nažehlenými hedvábnými ubrusy, skvostné čalounění a třeba i ručně šité lampy. Zároveň musí historický interiér pojmout čtyřicet návštěvníků, což je kapacita jedné prohlídky.

„Běžné expozice v Čechách mají jednu nemoc– stůl a židle uprostřed místnosti a pak už jen prázdno kolem dokola,“ zamýšlí se Petra Sternbergová. „Je to praktické, návštěvníci se pohodlně vejdou, ale to není mým záměrem. Když se dokážou na zámku pro krásu upozadit majitelé a žít trochu neprakticky, proč by to nezvládli i návštěvníci na třičtvrtěhodinové prohlídce?

:. Zámek Jemništěfoto: Právo/archív zámku Jemniště

Omezování se má i kladný dopad. Naše rodina na zámku bydlí. Na barokních postelích ležíme jen tak trochu, na empírové židli nemůžeme než sedět také jen trochu, z talíře po prababičce jíme polévku tak, abychom nepoškrábali zlatý letitý proužek, takže raději jíme taky jen trochu. Kdo by to řekl, na zámku se z vás může stát skromný člověk?“

Dvacáté století bylo pro Jemniště komplikované. Zabaveno bylo hned dvakrát. Nejprve nacistickým, podruhé komunistickým režimem. Hraběnka Terezie Sternbergová a její muž František, hrabě Mensdorff-Pouilly, byli nuceni se z Jemniště vystěhovat. Celý život strávili na blízké faře a devastaci zámku až do své smrti jen bezmocně přihlíželi.

Návštěvnický ruch mají na Jemništi i v pondělí

„To je na státních památkách zavírací den,“ připomíná kastelánka Eva Lišková. Spolu s ní manželům Sternbergovým pomáhají další dva manažeři, dvě uklízečky, tři údržbáři, dvě zahradnice, chovatelka zvěře, cukrářka, číšnice a kuchař. Celkem čtrnáct zaměstnanců tvoří tým, který barokní zámek pozdvihl z trosek.

Přecházím do zámeckého parku. „Mami, a to je vážně klokan z Austrálie? A není mu tu zima?“ ptá se u výběhu zdejších zvířecích protinožců asi šestiletý kluk. Ten nejmenší se narodil před měsícem a máminu kapsu příliš neopouští.

Zimu prý klokani zvládají ve své vyhřívané boudě dobře. Sluní se na sněhu, kde stojí jako sfingy a chytají každý paprsek. I australské labutě, brázdící zámecký rybník sem a tam, zvládají zdejší podnebí natolik, že zjara vyvádějí mladé. O kousek dál papoušci zdraví ostrým ahóój. Vzadu v parku líně přežvykují seno tři lamy.

Je libo biopiknik?

Zámecký park si návštěvníci mohou užít při pikniku. Stačí si vybrat dobroty ze zámecké kuchyně a pak si jen vyzvednout proutěný piknikový koš a deku. Ve zdejší kuchyni se vaří z potravin, jež nesou označení bio.

„Ačkoli tu v noci neslýcháme žádné zvuky, šepoty ani kvílení, dost se tu sama bojím. Jsem ráda, že tu ubytováváme hosty ve třech historických apartmánech, takže i když tu jsem někdy bez rodiny, nikdy ne úplně sama.“

Pomněnkové svatby

Kromě každodenní práce, kterou péče o Jemniště vyžaduje, se oba Sternbergovi věnují i tomu, co je baví. Jiří Sternberg podniká v lesním hospodářství a poslední rok i v zemědělství: pěstuje šťovík a prodává lisované šťovíkové brikety. Také odkoupil přilehlou pilu, která původně k zámku patřila. Petra Sternbergová se přes léto intenzivně věnuje zámeckým svatbám.

:. Petra Sternbergová se za majitele zámku provdala před třinácti lety.foto: Právo/Lukáš Táborský

Vpodvečer opouští zámek Jemniště poslední návštěvníci, pracovní den zámecké paní však ještě zdaleka nekončí. Stále je co připravovat a opravovat: připravuje se rekonstrukce zahradních pavilonů, doteď používaných jako skladiště, na opravu čeká lesní zámeček a i parkoviště bude třeba zvětšit.

Reklama

Související témata:

Související články

Tip na výlet: Manětín, Valeč a Chýše

Karlovarsko není jenom společenský ruch v blízkosti kolonády. Míst, která zanechají dojem, je tu dost, klidně pro jednou můžeme lázně zcela vynechat. Stejně...

Turistické perličky západních Čech

Jestliže se cestou z Mariánských Lázní zastavíte v Bečově nad Teplou, bude vám líto, že jste si tam neobjednali alespoň jeden nocleh. Malé, ale velmi...

Výběr článků

Načítám