V Gruyères je to husté: Dvojitá smetana, sýr a Vetřelec

Pokud vám při představě extrémně krémové smetany se sněhovými pusinkami rozplývajícími se na jazyku a čerstvým lesním ovocem tečou sliny, zakroužkujte si v kalendáři datum 1.– 3. června. V tuto dobu se totiž v městečku koná Festival dvojité smetany, kde nebude chybět ukázka přípravy extrémně lahodného tučného produktu, ochutnávka od různých výrobců nebo mozaika z osmi tisíc sněhových pusinek v typických barvách města.

Festival bývá někdy označován za nejkaloričtější na světě a během minulého ročníku bylo zdoláno 40 litrů dvojité smetany, v níž stojí lžíce (kdo jednou ochutnal, ví, jak úctyhodný výkon to je), a hromady jahod i malin. Pusinky snad raději nikdo ani nepočítal.

Typickou pochoutku regionu zde samozřejmě dostanete i mimo zmíněné datum. Ať už v některém z obchůdků i se sáčkem sněhobílého pokušení, nebo k snídani ve zdejších ubytovacích zařízeních. Je to klišé, ale tu chuť nejde jednoduše popsat, musí se zažít.

První večer festivalu je navíc doplněn i o pivní slavnost a hlavním bodem letos bude pivní fondue, čímž se dostáváme k dalšímu nesmírně ceněnému zdejšímu produktu – sýru.

Pokud vám jméno městečka bylo povědomé, nemýlili jste se. Sýr Gruyère opravdu pochází ze stejnojmenné oblasti a továrna na něj se nachází hned u vlakové zastávky. Můžete ji i navštívit. Historie výroby tohoto sýra sahá až do 12. století, ale obecnější zmínky o sýru z tohoto kraje se objevují již ve 2. století našeho letopočtu. Gruyère je tučnější tvrdý sýr z nepasterovaného kravského mléka, který zraje několik měsíců až let. Bezmála tisíciletá praxe v jeho výrobě nenechá nikoho na pochybách, proč zrovna zde dělají to nejlepší švýcarské fondue.

Ke kotli roztaveného sýra s hořákem vám zde naservírují brambory vařené ve slupce, chléb a jehlice. Pak už můžete směle namáčet. Jako chuťovky se přikusují kyselé cibulky a drobné kyselé okurky. Lahodný horský pokrm je tak sytý, že bývá zvykem jej kvůli trávení kombinovat s větším než malým množstvím vína. Typickým zákuskem je obvykle již zmíněná dvojitá smetana. Pokud ji chcete zvládnout i s pusinkami, přijďte opravdu hladoví. Méně ambiciózní jedlíci vezmou zavděk „dietnější“ variantou s malinami.

Ani tím ovšem seznam místních specialit nekončí, ačkoli se nyní dostáváme k potěše jiných smyslů. Umělec Hans Rudolf Giger si městečko Gruyères vybral k vlastnoručnímu vytvoření svého muzea. Tvůrce filmového Vetřelce proto zakoupil místní zámek Chateau St. Germain a vytvořil z místa proslaveného mléčnými produkty ikonu též v oblasti sci-fi.

Ve dvou patrech muzea zhlédnete různá vývojová stadia i formy Vetřelce, které jsou znázorněny s dech beroucí precizností do těch nejmenších detailů. V muzeu je přísný zákaz focení, takže přitahuje spíše opravdové fanoušky než exhibicionisty lačnící po fotce se sochou Vetřelce.

V rudě zářící místnosti se vstupem pouze pro dospělé by nejednomu návštěvníkovi mohlo vyschnout v hrdle, naštěstí je v tomtéž zámku i proslulý Gigerův bar s obdobnou, pro někoho dokonce působivější výzdobou. Klenbu stropu i stěn tvoří desítky páteří vesmírných monster, posedět můžete na Vetřelcových bedrech nebo u zdi s legendárními děťátky. I zde, stejně jako všude v Gruyères, servírují ke kávě dvojitou smetanu. Ale i likéry či třeba Gigerův oblíbený absint.

Ani romanticky ladění návštěvníci ale nepřijdou v Gruyères zkrátka. Můžou navštívit regionální muzeum nebo hrad ze 13. století, který patří k nejkrásnějším ve Švýcarsku. Můžete si jej projít individuálně vlastním tempem, aniž by vás někdo hlídal či popoháněl.

Přístupné jsou téměř všechny místnosti s dobře dochovanými dobovými předměty a některé části slouží jako výstavní sály. Obzvláště působivé je kovové spirálové schodiště obsypané svítícími instalacemi britského umělce Patricka Woodroffeho s fantaskními motivy. Woodroffe je též autorem reliéfů zdobících hlavní vstup do hradu.

Skrytým klenotem je pak udržovaná květinová zahrada s fontánkou a výhledem na hrad a majestátní štíty hor. A květiny jsou v hradbami obehnaném městečku všudypřítomné. Ať už tedy z kteréhokoli důvodu, Gruyères je jedním z míst, s nímž není lehké se rozloučit, ale je velmi snadné se sem vracet.