Hlavní obsah

Turisté mohou nahlédnout do tajného světa pod Moskvou

Novinky, mšv

Moskevské podzemí je doslova protkáno sítí tunelů. Labyrint chodeb a krytů pochází z období studené války, přičemž každá část sloužila trochu jinému účelu. Turisté se mohou podívat třeba do nedávno zpřístupněného bunkru 703, v němž se nacházel archiv tajných dokumentů Ministerstva zahraničí. Ten se používal až do roku 2005, píše agentura Reuters.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: V Moskvě se otevřela veřejnosti síť tajných bunkrů z dob studené válkyVideo: Reuters

 
Článek

Nedávno deklasifikovaný bunkr leží v samém centru ruského hlavního města v hloubce 43 metrů. Postaven byl rok před takzvanou Karibskou krizí (1962), při níž hrozil jaderný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Zájemci se teď do tajemného podzemního komplexu mohou vypravit, a jak slibují webové stránky atrakce, nejde o klasickou muzejní expozici.

Bunkry byly navrženy tak, aby přestály případný nukleární útok, proto mohou návštěvníci uvnitř spatřit třeba masivní desetitunové dveře, jež měly být první ochranou před rázovou vlnou. Jednotlivé části podzemního úkrytu byly také hermeticky uzavřené.

Dnes by kryty neobstály

Místní průvodce Jegor uvádí, že bunkry se budovaly tak, aby odolaly jaderným zbraním vyvinutým kolem roku 1950. Proti nejmodernějším raketám by ale neměly nejmenší šanci. „Tenhle kryt by dnes nikoho nezachránil. Kdyby vypukla atomová válka, poradil bych všem, aby utekli nejdál, jak mohou,“ cituje průvodce server Latin American Herald Tribune. „Nacházíme se v jiném světě, dokonce jiné civilizaci. Můžete si představit, jak se tu asi dříve lidé cítili,“ řekl na adresu bunkru.

Zakázané město má i Německo, věděli o něm jen vyvolení

Cestování

Podzemní úkryt, který se rozprostírá na ploše 1600 metrů čtverečních, sloužil mimo jiné jako archiv tajných dokumentů, a to až do roku 2005. Jedním z největších pokladů byl takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov, což byla smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a SSSR. Podle mnoha historiků právě tato úmluva vydláždila cestu Adolfu Hitlerovi a dovolila mu napadnout Polsko, a tím zahájit druhou světovou válku.

Pracovníci ministerstva mohli bunkr tajně navštěvovat a vycházet z něj, aniž by je kdokoli spatřil, a to díky speciálním pasážím vedoucím hned do moskevského metra. Po dráze se do úkrytu mohly dopravovat také další dokumenty nebo potřebné vybavení. Dnes si v něm návštěvníci mohou prohlédnout třeba plynové masky, vyzkoušet si dozimetry, tedy přístroje měřící úroveň radiace, a další.

Známějším moskevským úkrytem je bunkr 42, v němž se nachází muzeum studené války. Kdysi sloužil jako ústředí pro komunikaci.

V chorvatských kopcích se ukrývají ruiny haciendy muže, o kterém se nemluví

Cestování

Reklama

Výběr článků

Načítám