Tisíc chutí Japonska

Jedná se vlastně o dlouhou zastřešenou ulici, kterou příčně protíná několik užších uliček. A typické lampiony zdobené nejrůznějšími znaky nenechají nikoho na pochybách, v jaké zemi se nachází. Stánky i větší obchody najdete na obou stranách frekventované uličky, kde je živo od desáté hodiny dopolední do šesté večerní.

Trh je ideálním místem na rychlý oběd nebo svačinu, ale také na nákup suvenýrů. A nejen těch lahodných. Najdete zde jedno z tradičních nožířství, nepřeberné množství jídelních hůlek od těch turistických po umělecké skvosty s gravírováním. Nechybí ani origami a další vychytávky z papíru, s nímž to Japonci umějí jako málokdo.

Hlavní prodejní komoditu ale tvoří potraviny ve všech fázích přípravy. Značnou část samozřejmě zabírá typické nakládané tsukemono. Především zelenina naložená v soli, sójové omáčce, vinném octu apod. Kapitolou samou o sobě je pak jedna z jeho variací - nara zuke. Zelenina nebo někdy i ovoce jsou nakládány ve směsi saké, rýžových vín a získávají tím nezaměnitelnou chuť.

Další věcí, kterou musíte, když už ne ochutnat, tak alespoň vyfotit, je tako tamago. Jedovatě zbarvené minichobotnice na špejli v sobě ukrývají křepelčí vejce a vynikají nevšední kombinací sladko-slané chuti.

Chybět nemohou ani rybí koláčky nebo sezamové knedlíky. A pokud spěcháte a chcete jen něco rychlého do ruky, zkuste senbei. Rýžové krekry, zejména slané, s příchutí dle libosti.

Milovníci sladkého by si neměli nechat ujít moči. Měkké kulaté hroudy roztodivných barev a příchutí jsou vyráběny z lepkavé rýže a obalovány v mouce ze sójových fazolí. Seženete je už i v České republice, ale teplému čerstvě udělanému moči se nevyrovnají.

Podobného tvaru někdy bývají i wagaši, typické zdobené sladkosti podávané původně k čajovému ceremoniálu. Vyrábějí se též v mnoha tvarech, ingrediencích a příchutích a jejich jedinou nevýhodou je prý skutečnost, že některé jsou na jídlo až příliš půvabné.

Rýžové sladkosti jsou v Japonsku všeobecně oblíbené a nejtradičnějšími příchutěmi jsou kaštany, skořice, kaki, které dozrává v zemi na podzim, a zelený čaj. Ten zde zdaleka není jen všudypřítomným nápojem, typicky zelená je i zmrzlina, bonbony, dorty, sušenky, no prostě co vás napadne. A jen těžko narazíte na variaci, která by nebyla jednoduše skvělá.

Nemůžou samozřejmě chybět ani ryby a plody moře, ač má Kjóto pro nákup syrových ryb speciální trh. Zde seženete hlavně ryby sušené nebo přímo upravené ke konzumaci. A samozřejmě hotové sushi nebo čerstvé ústřice. Nechybí ani Čechům známé krabí tyčinky, které zde „grilují“ přímo před vašimi zraky. Kromě faktu, že jsou výrazně větší, mají i nesrovnatelně vyšší podíl krabího masa.

Najdete zde i tradiční ovoce a zeleninu. Vaší pozornosti by nemělo ujít zejména yuzu. Jedná se o citrusový plod, podobný citronu velikostí i chutí. Je však mnohem voňavější a chuťově sofistikovanější. Vznikl totiž křížením citronu s mandarinkou. Nezaměnitelné aroma si zamiluje snad každý, kdo jej ochutná. Je ideální k přípravě nealkoholických nápojů, dezertů a skvěle si rozumí i s ginem. Vzhledem k vysoké ceně a malému objemu dužiny se kromě šťávy využívá i kůra. „Japonský citron“ dozrává v listopadu a prosinci.

A protože jsme v zemi vycházejícího slunce, nemůže chybět ani wagyu. Speciálně vyšlechtěné plemeno japonského skotu s výrazným mramorováním a strukturou, jež se doslova rozplývá na jazyku, je zastoupeno i na tržišti, což se vám jinde ve světě opravdu jen tak nestane. Pokud tedy netrváte na jeho ochutnání v některé z restaurací oceněných michelinskou hvězdou, jichž má mimochodem Kjóto více než 100 (Praha kupříkladu jen dvě, ač má podobný počet obyvatel), můžete ho zde vyzkoušet u stánku v ceně pražského obědového menu. A s nesrovnatelným chuťovým požitkem.

Trh navíc přiléhá k dalšímu nákupnímu komplexu se spotřebním zbožím, oblečením, místní kosmetikou i designérskými kousky. Vyhraďte si tedy raději na návštěvu tradičního města více času. Abyste se stihli příjemně ztratit v nákupním labyrintu a zároveň zhlédli i hlavní architektonické, kulturní a přírodní krásy města.