Článek
I při nynějších přísných pravidlech společenského odstupu, kdy se musí návštěvníci objednávat předem, nosit roušku, držet se stanovené trasy a dodržovat alespoň dvoumetrový odstup od ostatních, by toto nizozemské národní muzeum mohlo denně uvítat až 2500 lidí. Ale veřejnost se o omezený počet vstupenek nijak nedere.
Na druhé straně města muzeum Hermitage Amsterdam prodloužilo expozici carských klenotů z ruské státní sbírky, která v loňském roce přitahovala 1100 návštěvníků denně. Nyní muzeum omezilo prodej vstupenek na 600 denně – ale prodá se jen zhruba polovina.
Špatné zkušenosti
S novými koronavirovými pravidly se ve Spojených státech nyní znovu otevírají kulturní instituce. Mnoho z nich se poohlíží po zkušenostech z Evropy, kde bylo hodně muzeí otevřeno od května. Zajímá je především to, jak může veřejnost reagovat na pozvání k návratu. A zatím mají jen málo důvodů k optimismu.
Pro několik následujících let předpovídáme ohromné ztráty a hodně pomalý návrat k normálu.
Prakticky všechna evropská muzea trpí úbytkem návštěvníků a jejich schopnost vyrovnat se s touto situací závisí prakticky výhradně na tom, jak jsou financována. Instituce podporované vládou jsou schopné ustát tuto bouři s trochou utažení opasků. Ovšem muzea závislá na prodeji vstupenek čelí těžšímu rozhodování – mnoho z nich propouští zaměstnance a mění strukturu svého obchodního modelu.
Informace o návštěvnosti napříč Evropou vyprávějí dost konzistentní příběh: muzea, která znovu otevřela, mají zhruba třetinu návštěvníků, než kolik měla ve stejném období loňského roku.
Pařížský Louvre hlásí asi 4500 až 5000 návštěvníků denně v porovnání se zhruba 15 tisíci před rokem. Berlínská státní muzea, pod která spadá 18 muzeí v německém hlavním městě, hlásí asi 30 procent obvyklé návštěvnosti.
Ve Švýcarsku otevřeli největší muzeum čokolády na světě
Jiná muzea jsou na tom ještě hůř. Van Goghovo muzeum v Amsterodamu denně navštíví jen asi 400 lidí, zatímco bývalo zvyklé na 6500 denních návštěvníků. „V muzeu je teď opravdu, opravdu velké ticho,” řekla ředitelka muzea Emilie Gordenkerová.
Cestovní omezení a uzávěry hranic dramaticky snížily počet zahraničních turistů v evropských hlavních městech. Během léta instituce v Nizozemsku hlásily nárůst turistiky ze sousední Belgie a Německa; ta ale opět opadla se zářijovým začátkem školního roku a nárůstem nových případů covidu-19, kvůli nimž byl v několika nizozemských městech včetně Amsterodamu vyhlášen „červený stupeň”.
Běžné počty v nedohlednu
Evropské vlády podporují mnoho národních kulturních institucí, ale napříč kontinentem existuje celá škála podnikatelských modelů od soukromě zřízených muzeí, která nedostávají prakticky žádné vládní peníze, až po ta, která plně subvencují daňoví poplatníci.
V posledních letech ale vlády v mnoha zemích včetně Nizozemska začaly krátit podporu pro muzea úměrně tomu, jak politici tlačili na více „americký model” financování, který více spoléhá na získané příjmy.
Do pražského vojenského muzea příští rok
Několik evropských zemí – včetně Británie, Francie, Německa a Nizozemska – už oznámilo vládní balíčky pomoci pro umělecké instituce. Ale mnoho místních muzeí se stejně obává značné ztráty.
„Pro několik následujících let předpovídáme ohromné ztráty a hodně pomalý návrat k normálu,” řekla Lidewij de Koekkoeková, ředitelka Rembrandtova domu – muzea v bývalém domě a ateliéru Rembrandta van Rijna. Před pandemií bylo 80 procent návštěvníků muzea ze zahraničí.
„Očekáváme, že v roce 2024 bychom se mohli vrátit na běžné počty návštěvníků. Finančně je to katastrofa,” dodala.