Článek
Objev jeskyně přitom začal zcela nenápadně. Napomohla mu pondělní bouře, při které začala kdesi v hloubi mizet zemina a dlažba na nádvoří. Destrukci pomohlo i prasklé potrubí.
"Přišli za námi v úterý lidé, že se na nádvoří propadá země. Když jsem to viděl, myslel jsem, že na zasypání postačí jedny kolečka s hlínou, ale jak jsme se toho dotkli, začalo vše sjíždět dolů a za chvíli tam byla obrovská díra. Zavolali jsme místní jeskyňáře, jsou to opravdoví nadšenci, kteří okamžitě přijeli," řekl Právu správce zámeckého komplexu Jan Ivičič.
Vstup do jeskyně je hodně nebezpečný a nestabilní, v podstatě tam zemina drží na potrubí. Ale o kus dál už začíná ve skále rozsáhlé podzemní prostory. Zatím největší jeskyně je dvacet metrů dlouhá, dva metry široká s výškou kolem čtrnácti metrů. Celé podzemí je ale neprobádané a obsahuje i pukliny, sahající do značné hloubky.
Možná existuje další vchod
"Když tam vlezli s kamerou, podařilo se jednomu muži uvolnit kámen, který spadl kamsi do hloubky. Odtud bylo hned cítit závan studeného větru a já věřím, že na dně bude voda," řekl Kolařík.
V podzemí našel i stopy po netopýrech, což nasvědčuje, že prostory mají ještě nějaký jiný vstupní otvor. "Zpřístupnění? Momentálně určitě ne, ty podmínky přístupu jsou hodně špatné, uvidíme, jak to bude dál, podle jeskyňáře se může vše změnit," dodal Kolařík.
"Musíme teď co nejdříve zajistit prostory proti dalšímu sesuvu, už to prohlédl statik a dá nám k tomu vyjádření. Určitě ale necháme otevřený vstup pro jeskyňáře, aby tam mohli dále bádat," řekl ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín. Otázku, co s podzemím do budoucna, nechává otevřenou. Rozhodne výsledek podzemního průzkumu, který teprve začíná.
Vstup do podzemních prostor v Mikulově je nebezpečný, člověk se jím protáhne jen obtížně. Foto: PRÁVO/Milan Vojtek
Kromě jeskyňářů se o místo budou zajímat i archeologové. Kubín uvedl, že se pokusí zjistit, co obsahují vrstvy nad jeskyní. Hned při první výpravě do podzemí totiž jeskyňáři objevili zub nějakého živočicha. Zatím existují hypotézy, že zarovnání terénu zámeckého nádvoří mohlo být již někdy v desátém či jedenáctém století, poslední zásahy ale byly po druhé světové válce.
Podzemní prostory mají stopy po vodní erozi, jeskyně tedy zřejmě nevznikla tektonickou činností, ale působením vody. Ukrývá i jehličkovou výzdobu, ne nepodobnou mořským korálům a je tak podobná asi kilometr vzdálenému jeskynnímu komplexu v útrobách kopce Turold nad Mikulovem.