Hlavní obsah

Po Jadranu pluje kololoď s milovníky moře a hor

Právo, Radek Malina

Moře, odpočinek, báječné zážitky a zkouška fyzické kondice. Nejde o iluzi, ale o mimořádně pestrý program na palubě plavidla, pro které se vžil název kololoď. Pasažéři stráví zhruba polovinu času na jeho palubě a tu druhou v sedle kola zdoláváním kdejakého kopce, který se objeví na dohled.

Foto: Radek Malina, Právo

Hornaté části chorvatských ostrovů nabízejí výletníkům úchvatné pohledy na moře

Článek

Chorvatsko mezi Čechy při volbě místa pro dovolenou vede. Je tomu tak kvůli malebnému pobřeží a čistému moři, historickým památkám i kulinářským zážitkům. Převážná část návštěvníků tráví čas rekreace u Jadranu — poleháváním na břehu a rácháním ve vodě. Nabídek pro aktivní dovolenou je ale spousta. Kololoď mezi ně patří od roku 1999. Umožňuje poznat v krátkém čase chorvatské ostrovy ze sedla bicyklu.

„Naší snahou je dopřát klientům maximální volnost. Mohou prožít dovolenou absolutně bez starostí. Jediným úkolem je střízlivě zvážit své fyzické schopnosti, když vyrážejí poznávat ostrovy,“ říká Zdeněk Kukal, majitel cestovní kanceláře Geotour, specializující se na tuto nabídku.

Foto: Radek Malina, Právo

Kololoď převáží cestující po mořské trase cesty, pak už musí cyklisté šlápnout do pedálů

Kololoď je spojením pobytu na lodi s poznáváním chorvatských ostrovů díky vlastním fyzickým schopnostem. Turisté mohou vybírat z pěti různých okruhů, na nichž poznávají krásy poloostrova Pelješac a ostrovů Brač, Hvar, Vis, Korčula, Šipan, Mljet, Lastovo, Lopud, Šolta, Dugi Otok, Murter, Žirje, Prvić, Čiovo, Ugljan, Pašman, Molat, Lošinj, Pag, Rab. Vždy od května do konce června a následně od září do poloviny října.

Po stopách šakalů

Zvolíte-li takzvanou jižní cestu, začnete na poloostrově Pelješac. Tam se můžete vydat s trochou nadsázky po stopách šakalů. Byli tu vysazeni v 19. století a je to jediné místo v Evropě, kde žijí volně v přírodě. Možná je neuvidíte, ale třeba si alespoň v duchu představíte jejich vytí při zdolávání zdejších šotolinových cest, šplhajících od moře příkře do hor. Mimořádným cyklistickým zážitkem je stoupání na horu Baba do výšky 594 metrů nad mořem, které je prověrkou fyzické připravenosti na dny nadcházející.

Foto: Radek Malina, Právo

Interiér kololodi poskytuje cestujícím jen základní prostor, s hotelovým pokojem se srovnávat nedá

Když kopec Baba pokoříte, dopřejte si zastávku v městečku Kuna Pelješka, kde lze navštívit malé vinařství Špaleta a hned naproti doplnit síly v hospůdce Antunovič. V té nabízejí domácí pokrmy a speciality, jako je kozí či ovčí sýr, domácí pršut či telecí a zapečené jehněčí. Pokud se následně rozhodnete pro zastávku ve vinařství Matuško, je třeba mít při doplňování tekutin na paměti, že vás do přístavu v Trsteniku čeká dlouhý sjezd, při němž se vratké ruce na řídítkách mohou snadno vymstít.

Město Marka Pola

Další den je na řadě kousek takzvané střední cesty. Po krátké plavbě loď hledá místo v přístavu města Korčula na stejnojmenném ostrově. Jeho historické centrum je nejzachovalejším opevněným ostrovním městem Středomoří. Dostanete se do něho bránou ze 14. století. Návštěvníci sem dnes stoupají nikoliv po dříve gigantickém dřevěném padacím mostě, nýbrž po schodech z 19. století.

Ulice jsou poskládané jako rybí kost. V jedné z nich najdete dům, kde se narodil slavný cestovatel Marco Polo. Je to ale jen jedno z jeho možných rodišť, protože stejný nárok si na něj vznášejí také italské Benátky.

Foto: Radek Malina, Právo

Chorvatské ostrovy nabízejí náročný i pozvolnější cyklistický terén

Pohled z cyklistického sedla cestou po silničce lemující pláže vám dodá sil na pět kilometrů dlouhé stoupání k vesničce Pupnat. Tam se v rodinné hospůdce Mate můžete občerstvit domácími šťávami, které budou s největší pravděpodobností servírovány s dešťovou vodou. Místní považují „kišnicu“ za lahůdku.

Podle místa nalodění pak můžete vyzkoušet v městečku Brna blahodárné účinky koupelí v mořské soli a bahně, ale mějte na paměti, že delší cyklistický přesun po bahenní lázni nemusí být úplně ideální kombinací.

Na zakázaný ostrov

Vis je dnes dostupný jako další ostrovy, ale ještě před pár lety byl návštěvníkům zapovězen. Za 2. světové války byl sídlem Titova partyzánského velení a následně hlavní základnou jugoslávského válečného námořnictva. Jen pár set metrů od přístavu ve Visu můžete dorazit k bunkru Jastog, kde se ve skalních tunelech ukrývaly ponorky.

Foto: Radek Malina, Právo

Tady se ukrývaly ponorky

Vis je protkán podzemními bunkry a tunely, které mohou posloužit jako výletní cíl. V některých fungují vinné sklepy, jiné jsou volně přístupné. Vždy však na vlastní nebezpečí. Když projedete vnitrozemím ostrova, dostanete se do městečka Komiža s velkou rybářskou tradicí a krásnými plážemi. Strmý výjezd směrem k Titově jeskyni je sice šichtou dlouhou přes čtyři kilometry, ale při spektakulárním stoupání nemáte šanci připustit si zdánlivou nekonečnost silničky vinoucí se nad mořem.

Pak už jste blízko nejen Titově jeskyni, ale i podzemní velitelské pevnosti Vela Glava. Mohlo tam žít až 110 osob, vchody i východy byly chráněny děly, nechyběla nemocnice, kuchyň či prádelna. V součtu šlo o labyrint 400 metrů podzemních chodeb v hloubce 60 metrů. O kus dál je památník britským letcům, kteří zde za války bojovali po boku Titových partyzánů.

Foto: Radek Malina, Právo

Komu se nechce jezdit po skalnatých horách, může se vydat napříč vesnicemi a přímořskými městečky

I na Visu se ve vnitrozemí skrývají zajímavé kulinářské cíle. Zdejší konobu Pol Murvu ve vesničce Žena Glava už navštívili hosté ze 147 zemí. V roce 2008 časopis Vanity Fair vyhlásil konobu za nejlepší „rožnírnu“ světa. Titulek reportáže tehdy zněl: Jen zde poznáte pravou chuť Chorvatska.

Rady na cestu

Nejde o ubytování v prostorných apartmánech luxusního hotelu. Daní za romantiku na lodi je menší prostor v kajutách. Jak na spaní, tak pro odložení věcí ze zavazadel. Při balení vše pečlivě zvažte. Většinu času budete stejně trávit v sedle bicyklu.

Dodržujte pitný režim. „Mnozí se často dopouštějí chyby, že pijí až v okamžiku, kdy mají žízeň, nikoliv průběžně,“ upozorňuje Zdeněk Kukal. Vodou nešetřete, prakticky v každé vesničce je možné tekutiny zakoupit nebo se obrátit na místní, kteří vodu většinou rádi poskytnou.

Ceny za pobyt na kololodi se pohybují od 13 600 do 18 800 korun s dopravou do přístavu. Záleží na termínu a standardu lodi. Děti mají slevu.

Co byste měli cestou ochutnat

Burek – pochoutka z tenkého listového těsta, které je naplněné slaným sýrem, mletým masem případně zeleninou a bramborami.

Domácí šťávy – mimořádně chutné a osvěžující pití nejen pro cyklisty. Zejména v domácích restauracích či konobách. Mátová, bezová či šalvějová šťáva potěší chuťové buňky i nejzavilejších odpůrců sladkých nápojů. 

Peka – chorvatská specialita. Suroviny se nandají do mísy, která se přiklopí a v rozehřátém krbu zahrne dřevěným uhlím. Jde o specifický způsob rožnění. Obsah peky může být z jehněčího, hovězího či vepřového masa, stejně jako z mořských plodů. Samozřejmostí jsou jako příloha brambory připravené stejným postupem.

Pršut a domácí sýry – v domácích hospodách ochutnejte sušenou šunku, která zraje několik měsíců. Město od města může být podle stáří hodně rozličná chuťově, mnohdy je doplněna výraznými sýry.

Zmrzlina – v každém přístavu či větším městečku narazíte na krámky, které se předhánějí v bohaté nabídce. Ve srovnání s Českem dostanete pořádnou porci osvěžující pochutiny.

Víno – pěstování vína v Chorvatsku, a zejména pak na jeho ostrovech, má velkou tradici. Vybírat můžete mezi hodně kvalitními odrůdami či mnohem levnějšími, ale neméně chutnými domácími selskými víny. Prodejci vám rádi vše podrobně vysvětlí. A tak můžete volit mezi kvalitním červeným vínem, které roste na svazích chráněných před severními větry a přitom je vystaveno množství slunce, což mu dodává mimořádnou chuť.

„Naše červené víno je mimořádné, neboť jej hřeje přímé slunce, odraz slunečních paprsků od mořské hladiny a také od bílého vápence na vinicích,“ vysvětluje Jasminka Antičević z vinařství Matuško v Potomje. Nebo můžete sáhnout po zvláštním dezertním vínu, speciálně vyráběném jen v Dalmácii.

Pro Hvar je zase typické bílé víno odrůdy Bogdanuša, pro Vis Vugava. A zatímco pro poloostrov Pelješac je takřka synonymem červené víno odrůdy Plavac, nazývané místními crno, na Korčule je dominantní bílé, odrůdy Pošip.

K vlastnímu kolu přibalte náhradní duše a lepení, mějte při sobě nebo alespoň v zavazadle nejdůležitější nářadí. Cykloservisy na ostrovech nejsou. A pokud ano, tak důkladně ukryté.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám