Článek
Nová rozhledna Vartovna byla otevřena 17. listopadu. Postavili ji podle návrhu architekta Ivana Bergmanna. V jejím okolí vzniklo i šest naučných stezek. Než napadne sníh, vyrazte si sem na procházku nebo i cyklistický výšlap. A až nasněží, můžete si stezky „projet“ na běžkách.
Rozhlednu Vartovna najdete na kopci nad obcí Seninka, zhruba třicet kilometrů od Zlína a pět od Vsetína. Železná věž je vysoká 37 metrů. Je odsud krásný výhled na Vsetínské, Hostýnské a Vizovické vrchy, Beskydy i Slovensko.
Kolem Vartovny vytyčili ochránci přírody hvězdicovitou síť naučných stezek o délce 34 kilometrů, což je v kraji rozsahem unikát. Dostanete se po nich i na Slovensko k „partnerské“ rozhledně na Tlstej hore (Tlustá hora), která byla budována souběžně v rámci dotovaného evropského programu přeshraniční spolupráce.
Obě rozhledny stojí shodně 651 metrů nad mořem. Zatímco Vartovna sloužila v minulosti jako strážní hora, na níž se zapalovaly varovné ohně při blížícím se nebezpečí, na Tlstej hore stála kdysi rakousko-uherská rozhledna, která prý sloužila i k vojenským účelům.
Čertovy skály
Stezky vedou do okolních obcí a přibližují místní přírodní zajímavosti, pamětihodnosti i dramatické historické události. Právě Valašsko patřilo za druhé světové války k místům s nejsilnějším protifašistickým odbojem a stezky spojují několik míst s tragickou historií – osady a pasekářské usedlosti vypálené německými trestními oddíly Ploštinu, Prlov, Vařákovy a Oškerovy paseky či Juříčkův mlýn.
Nejde přitom o oslavné připomínky partyzánů jako spíš prostých pasekářů, kteří byli za svou více či méně dobrovolnou pomoc partyzánům drasticky trestáni. Ochránci přírody z Valašského Meziříčí koncipovali informační tabule podél stezek tak, aby pomohly demytizovat „oficiální verze“ dávných událostí, jež vznikly za minulého politického režimu.
Odhalují dříve neznámé či utajované historické souvislosti. Nechte se zavést i k jiným zajímavostem. V okolí stojí vzácné lidové stavby, třeba roubené Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné z roku 1748, asi nejzachovanější stavba svého druhu v kraji. Při její prohlídce vás nadchne pečlivě udržovaný historický interiér.
Mikuláštíkovo fojtství
V Jasenné se dozvíte i něco o portášské tradici, pasekářském způsobu života nebo o tom, proč se dříve ve vesnicích vysazovaly stromy těsně u chalup.
V Senince zase můžete navštívit sirný pramen a místo, kde se zastavil císař František Josef II., u Pozděchova lesy, v nichž se dodnes vyskytuje medvěd a rys, v Liptále, který je rodištěm slavného valašského kreslíře a spisovatele Jana Kobzáně (mimochodem i autora světoznámé ochranné značky firmy Baťa), se seznámíte s památnými stromy.
U Lidečka oceníte sakrální památky v krajině. Poblíž jedné z nich se prý dodnes zjevuje bezhlavý kurucký jezdec.
Cestou se můžete zastavit i v muzeu motorek v Senince, je otevřeno teprve měsíc, ale už si ho stihly prohlédnout stovky návštěvníků.
Až vám bude venku zima, navštivte ještě další místní unikát – nedávno zpřístupněné První valašské motomuzeum v Senince. Kousek od autobusové točny si ho otevřel místní fanoušek Miroslav Tomanec. Ukazuje v něm svou sbírku devíti desítek strojů z různých období 20. století.
Otevřeno je o víkendech od 10 do 16.30 hodin, jindy po domluvě na telefonu 603 260 001.
Skály prý přinesli do Lidečka čerti
Jedním z nejnavštěvovanějších míst v okolí jsou Čertovy skály v Lidečku, opředené řadou pověstí. Prý se tu chudým lidem zjevoval černokněžník, bral je do jeskyní a obdarovával je tam zlatem.
Čertovy skály
Jiná pověst vysvětluje původ tohoto neobvyklého skalního útvaru. Jistá dívka jménem Rozina si hledala ženicha, ale každý se jí zdál moc chudý.
Jednou se v sále u muziky o půlnoci zjevil švarný myslivec, do rána s Rozinou tančil a pak požádal o její ruku.
Dívka i její matka nadšeně souhlasily. Ráno ale našly u domu stopy kopyt a došlo jim, že to byl čert. Přemýšlely, jak se ze slibu vykroutit, až přišly na spásný nápad. Když si čert pro dívku přišel, řekla mu, že bude jeho, když dokáže přes noc obrátit říčku, která teče Lidečkem.
Čert byl chytrý, proto nejdřív skoupil v obci všechny kohouty. Na jednoho ale zapomněl. Sotva zašlo slunce, vyrojilo se hejno čertů a začali snášet obrovské balvany a stavět z nich hráz. Když se chystali položit poslední kámen, ozvalo se zakokrhání toho jediného kohouta, který v obci zbyl.
Čerti za strašlivého klení zmizeli a kameny tam po nich zůstaly. Čertovy skály, dlouhé 150 a místy vysoké až 25 metrů, jsou přírodní památkou. Leží jen asi sto metrů od hlavní silnice. Často na nich trénují horolezci.
