Článek
Budování samotné knihovny započalo teprve roku 1717. Vedení univerzity požádalo hlavu státu o příspěvek na její výstavbu a Jan V. Portugalský, velký milovník umění, kultury a vědy, odvětil, že plány univerzity jsou příliš skromné. Ač sám nebyl intelektuál, na knihovnu uvolnil výrazně větší jmění, než o které byl žádán. Disponoval totiž nemalým bohatstvím díky zlatu přiváženému z Brazílie a měl tak větší prostor sponzorovat podobné ušlechtilé projekty.
Architekt Gaspar Ferreira knihovnu navrhl v barokním stylu. Skládá se ze tří sálů s masivními dubovými policemi, které ukrývají přes čtvrt milionu svazků. Některé z nich jsou ručně psané, jiné tištěné. Pochází v naprosté většině z období od 15. do 19. století. Jde o díla věnující se lékařství, geografii, historii, humanitním vědám, právu, filozofii a mnoha dalším odvětvím.
Nepropustné dvoumetrové zdi
Průchody mezi sály dekorují erby jednotlivých univerzitních fakult. K vidění je ve formě pozlacení i mnoho motivů inspirovaných tehdejšími objevy v Orientu. V případě velkých studijních stolů si pak nelze nevšimnout, že byly vyrobeny z exotických dřev přivezených na lodích z Brazílie.
Knihy umístěné v knihovně mají obrovskou hodnotu, a tak není divu, že je o ně velmi dobře postaráno. Obvodové zdi díky své tloušťce 211 centimetrů skvěle udržují stálou teplotu 18 až 20 stupňů a pomáhají v tom i masivní teakové dveře, které se otevírají při odchodu návštěvníků vždy jen na krátký moment.
Okřídlení ochránci
Samotné police jsou vyrobené výhradně z dubu, který je velmi pevný a je dobře známo, že je pro hmyz velmi těžké jej napadnout. A jeho aroma navíc působí jako přirozený repelent proti nejrůznější havěti. V neposlední řadě pak v temných částech knihovny žijí netopýři hvízdaví, kteří po nocích hodují na všem, co by se mohlo chtít živit vzácnými knihami. Okny posléze vylétají ven se napít a před východem slunce se opět vrací zpět.
Kuriózní je, že nikdo přesně neví, kdy se netopýři v knihovně usídlili. Knihovníci si však jsou jisti tím, že uvnitř pobývají přinejmenším od 19. století. Uvnitř se navíc stále používají tradiční plachty vyrobené ze zvířecí kůže importované z carského Ruska k zakrytí vzácných stolů z 18. století. Přece jen čas od času totiž netopýři pošlou k zemi nějaký ten „pozdrav”. I proto se musí každé ráno před vkročením prvních návštěvníků bezpodmínečně vytírat.
