Lyžování v kopcích za Salzburgem

Annemarii Moserovou-Pröllovou, které je 66 let, většina mladých lidí nejspíš moc nezná. I když ji britský deník The Daily Telegraph nedávno zařadil mezi deset největších lyžařů světové historie. S více než šesti desítkami vítězství ve Světovém poháru roky kralovala tabulkám.

Obavy, jestli se vedle ní neztrapníme, byly zbytečné. Nesjížděla zdejší sjezdovky agresívním závodním stylem, ale volnými elegantními obloučky, jako by spíš tancovala, než lyžovala. Vybírala pestré pasáže, na kterých jsme si nejen hezky zajezdili, ale z nichž byl i pěkný výhled na okolních krajinu se zasněženými štíty hor a modrou oblohou.

Na otázku, co by tady lyžařům doporučila, říkala, že má nejradši oblast Kleinarl-Flachauwinkl Zauchensee, kde nebývá tolik lidí. Ona sama prý jezdí hlavně tam, kam svítí slunce. „Dá se říct, že lyžuji hlavně za sluníčkem,“ směje se. Ráda má i jízdu na saních tažených koňmi k jezeru Jägersee, kdy se tichou zasněženou krajinou rozléhají cinkající rolničky spřežení. Někdy se k jezeru vydá na běžkách.

Z Wagrainu můžete vyjet lanovkami přímo do kopců a užít si 35 kilometrů zdejších sjezdovek nejrůznější obtížnosti. Stejně tak se lze vypravit do okolních obcí a středisek vzdálených pár kilometrů (Filzmoos, Flachau, Goldegg, St. Johann-Alpendorf, Zauchensee, Altenmarkt, Kleinarl, Radstadt), kde si vyzkoušíte desítky dalších tratí nejrůznějšího charakteru.

Nejatraktivnější sjezdovky, ať už jde o délku, převýšení nebo náročnost, najdete v údolích, ve kterých leží střediska Flachau, Wagrain, Alpendorf a Kleinarl. Komfortně široké tratě připomínají dálnice a spolu s moderními velkokapacitními lanovkami lákají i hodně návštěvníků. Téměř všechny sedačkové lanovky mají vyhřívané kožené polstrování a sklápěcí kryty proti nepříznivému počasí. Znalci označují zdejší sjezdovky a jejich vybavení za výkladní skříň celé oblasti.

Ten, komu by vadil příliš velký počet lyžařů, může zajet trochu bokem. Třeba do zmíněného Flachauwinkelu a Zauchensee nebo do postranní kotliny pod horou Griessenkareck, kde podél skromné čtyřsedačky vede široká černá a užší červená trať. Je to jedno z klidnějších míst, stranou od ruchu lyžařských dálnic, kde si lze skvěle zalyžovat.

Ve Flachau si navíc může vyzkoušet také sjezdovku Hermanna Maiera, dalšího legendárního rakouského lyžaře, kterému přezdívali Herminátor a jenž se kousek odsud narodil. Jezdí se na ní závody Světového poháru. Na 650 metrech překonáte výškový rozdíl 200 metrů a zejména začátek tratě je pořádně svižný.

Mladík v křiklavě žluté bundě se rozjel po sněhovém můstku v Absolut parku ve Flachauwinklu a vystřihl na speciálních lyžích parádní salto. Další, který svištěl hned za ním, udělal několik vrutů. Park se stal rájem pro milovníky freestylu. Jezdí sem amatéři stejně jako profesionálové, takže tu občas máte opravdu na co koukat.

Areál měří 1,5 kilometru a patří k největším freestylovým parkům v Evropě. Najdete v něm spoustu nejrůznějších atrakcí, na kterých se můžete vyřádit, pokud jste milovníky této disciplíny. Když si vyberete správný termín a trefíte se do některého ze závodů, uvidíte na vlastní oči i to, co v této disciplíně dokáže evropská nebo světová špička.

Dětský areál (Wagrainis Winter) a sáňkářská dráha i s nočním sáňkováním, to je ve většině rakouských lyžařských středisek samozřejmost, a nechybí ani tady. Ve Wagrainu mají navíc krytý plavecký stadion (Water World) se saunou, parními lázněmi a masážními tryskami v bazénech. Po dni stráveném na sjezdovkách je to příjemné uvolnění.

Něčím, co jinde naopak běžně nenajdete, je kabinová lanovka G link. Nejhezčí trasou je nejspíš ta, která protíná napříč údolí, v němž leží městečko Wagrain. Kabina lanovky připomíná středně velký autobus a vejde se do ní až 130 lidí. Jezdí ve velké výšce z jednoho lyžařského střediska do druhého. Za hezkého počasí je z ní nádherný výhled na okolní hory, horizont a také idylicky zasněžené údolí.

Ubytování je výhodné hledat právě ve Wagrainu, protože leží zhruba uprostřed oblasti Snow Space Salzburg. A pokud se rozhodnete navštěvovat různé areály, je to odsud asi nejjednodušší. Zdejší kopce nejsou obvykle vyšší než 2000 metrů, ale většina sjezdovek může být uměle zasněžovaná, takže máte slušnou jistotu, že si tu zalyžujete i tehdy, když moc nesněží. Sezona tu trvá zhruba od poloviny listopadu do poloviny dubna. Příjemné je také to, že to sem máte z Česka relativně blízko (zhruba 400 kilometrů).