Hlavní obsah

Lanovkou na Pustevny a Radhošť

V zimě vyhlášené lyžařské středisko, v ostatních měsících oblíbený cíl turistů i cyklistů - tím vším je známá lokalita Pustevny pod vrcholem Radhošť v Beskydech. Využijte proto i těchto často pošmourných dnů a užijte si pěší výšlap na Radhošť nebo se pokochejte pohledem do údolí ze sedačky lanovky.

Článek

Na Pustevny míří zejména o víkendech tisíce návštěvníků, v dávné minulosti se sem ale lidé tak ochotně nehrnuli. Říkalo se totiž, že se na Radhošti scházejí čarodějnice.

Tajuplnou pověst si Radhošť získal i "ďůrami" - podzemními chodbami, v nichž se podle lidových bájí skrývají poklady, ale v jejichž labyrintu se také dá snadno zabloudit, třeba i navždy. Přesto se lidé v minulosti čas od času z touhy po bohatství vydávali na výpravy do nitra hory. O tom, jestli byli při hledání zlata úspěšní, ovšem zaručené zprávy neexistují.

Každopádně, ať pověsti lžou či nikoliv, jedno tajemství skrývají pískovcové jeskyně v Radhošti určitě. Každý rok před zimním obdobím v nich nacházejí útočiště kolonie netopýrů. Odborníci toho využívají ke každoročnímu sčítání těchto ohrožených zvířat.

Posezení v Libušíně: frgál, jáhly i halušky

Horské sídlo Pustevny získalo svůj název po poustevnících, kteří zde přebývali v 18. století. Poslední z nich, jistý Felix, zemřel v roce 1784.

Jen pár let poté se Pustevny začaly měnit zásluhou frenštátského turistického spolku Pohorská jednota Radhošť v oblíbené výletiště. Spolek v blízkosti rozpadlé poustevny postavil dvě útulny pro turisty a jak zájem návštěvníků narůstal, vyrostly zde další dvě větší stavby, které jsou dnes místními dominantami - Libušín a Maměnka. Ve slohu takzvané lidové secese je navrhl architekt Dušan Jurkovič, na výzdobě interiéru Libušína se dokonce podílel Mikoláš Aleš.

Rozmach Pusteven trval do druhé světové války. Místní stavby pak poničili němečtí vojáci, domy postupně zchátraly a časem zůstaly přístupné jen novější hotely Tanečnica a Radegast. Obrat nastal, když Libušín a Maměnku získalo do správy Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1995 až 1999, během níž byl areál Pusteven vyhlášen Národní kulturní památkou, se dnes Libušín a Maměnka lesknou novotou.

V Libušíně je zřízena výletní restaurace, jejíž interiér díky barevné výzdobě přímo lahodí oku. Žaludky gurmánů zase potěší jídelní lístek plný krajových specialit. Samozřejmostí je kyselice a česnečka nebo tradiční valašský koláč frgál - hruškový, tvarohový či makový, smlsnout si ale můžete i na domácích škvarcích se sádlem, pohankové či jáhlové kaši nebo brynzových haluškách. Sousední Maměnka slouží jako turistický hotel s jedenácti pokoji zařízenými v původním duchu. Zachováno je i někdejší barevné provedení - stěnám vévodí zelená, červená, okrová a modrá barva, nechybí ani ornamenty na stěnách.

Vzhůru k Radegastovi a na vrchol Radhoště

Po svačině na posilněnou můžete vyrazit na nenáročný čtyřkilometrový výšlap nebo třeba i výjezd na horském kole na vrchol Radhoště. Na místo vás kolem vyhlídkového altánku Cyrilka přivede modrá turistická značka. Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů a vrchol Radhošť má 1129 metrů, což je převýšení, které zvládnou i málo trénovaní výletníci.

Poznejte život Valachů v rožnovském skanzenu

Krásu beskydských kopců a hřebenů můžete obdivovat nejen z Radhoště, ale i ze sedačky lanovky, která vás vyveze na Pustevny i zpět dolů do údolí. Ten, kdo dává přednost aktivnímu pohybu, může na výlet na Pustevny vyrazit na kole nebo také pěšky po červené značce z Rožnova pod Radhoštěm. Trasa dlouhá osm kilometrů začíná u dolního mostu a vede po úbočí Černé hory a patří ke středně náročným.

Když už v kraji budete a strávíte v něm víc než jeden den, nezapomeňte si do programu zahrnout návštěvu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jedna ze tří částí rozsáhlého skanzenu, známá jako Dřevěné městečko, je sice do konce listopadu uzavřena kvůli dláždění chodníků, za prohlídku ale určitě stojí i obě zbylé expozice - Mlýnská dolina a Valašská dědina.

Při prohlídce starých chalup i honosnějších vesnických domů a stavení ve skanzenu poznáte, v jakých - často velice nuzných -podmínkách kdysi žil valašský lid, jakými řemesly a pracemi se živil a čím se bavil ve volném čase, můžete také ochutnávat valašské speciality v místních hospůdkách nebo zhlédnout některý z řady programů, které muzeum pro návštěvníky pořádá během celého roku.

Cestou minete sochu pohanského boha úrody Radegasta. Říká se, že kdo si sáhne na jeho opasek, zajistí si blahobyt. Na vrcholu Radhoště stojí kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje, kteří sem prý kdysi skutečně zavítali. Především vás ale čeká neopakovatelný výhled do dalekého okolí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám