Hlavní obsah

Hledání ráje v australském Bílém přístavu

Novinky, Leoš a Lenka Šimánkovi

Whitehaven Beach – pláž bílého přístavu. Přiléhavější jméno nemohla dostat. Nejlepší je pohled na pláž z výšky. Kdo ji na vlastní oči neviděl, neuvěřil by, že něco tak krásného může na Zemi vůbec existovat.

Článek

V zátoce pod baldachýnem modrého nebe s ojedinělými obláčky se rozkládá dlouhá bílá pláž z křemenného písku, ohraničená sytou zelení tropického lesa. V pozadí stoupají vysoké hory. Vedle pláže se daleko do nitra ostrova táhne záliv s úžasnou hrou barev – od bílé, modré, azurové, tyrkysové po akvamarínovou. Ohromující scenérie.

Cookův omyl

Souostroví Whitsunday sestává ze 74 ostrovů, rozprostřených u východního pobřeží Austrálie. Pojmenoval je v červnu 1770 James Cook, neboť se domníval, že k ostrovům doplul o svatodušní neděli (Whitsunday). Ve skutečnosti tam dorazil o den později, ale pojmenování zůstalo.

Foto: Archiv, Právo

V blízkosti ostrovů je Velký bariérový útes a celá oblast patří mezi mimořádně oblíbená turistická střediska v australském státě Queensland. Souostroví je zvlášť populární mezi jachtaři, kteří tam mohou putovat z místa na místo.

Na ostrovech jsou rekreační střediska, od jednoduchých ekologicky orientovaných až po luxusní zařízení. Většina z ostrovů je ale neobydlených a civilizace, která je jen kousek od nich, tam skoro žádné stopy nezanechala.

S větrem o závod

Dorazíme do městečka Airlie Beach, místa na pevnině, odkud vyplouvají lodě ke skupině ostrovů Whitsunday Islands, jmenující se podle největšího z nich. Přespíme v kempu, kde můžeme příští den nechat auto.

Ráno se s napakovanými ruksaky a kanystrem pitné vody vydáváme do přístavu. Máme domluveno, že nás plachetnice na okružní plavbě po ostrovech vysadí na pláži Whitehaven a po dvou dnech opět vyzvedne.

Nalodíme se na velký moderní katamarán s neuvěřitelně vysokým stěžněm. Uložíme ruksaky do kajuty a usadíme se na přídi v síti mezi oběma trupy lodi. Z přístavu vyplouváme s motorovým pohonem, ale hned za přístavní hrází posádka vytahuje hlavní plachtu. Motor utichne a my plujeme v lehkém náklonu kolem výběžku na východ, přímo mezi dva malé ostrůvky.

Poté co je mineme, přidává posádka další plachtu – velikou genuu. I přesto, že katamarán nejde běžně do náklonu, stožár se pod tlakem silného větru nahne o dobrých dvacet stupňů a po hladině letíme s větrem o závod. Plocha plachet, pod kterými jedeme, je ohromná. Kormidelník upravuje kurz a zamíří přímo do úžiny mezi největší dva ostrovy, Hook a Whitsunday. Po projetí úžiny loď stočí k jihovýchodní špici ostrova.

Sami v rajské zahradě

„V dálce, u posledního výběžku, nás kapitán vysadí. Tam je naše Whitehaven Beach,“ oznamuji. Netrvá dlouho, míjíme záliv sahající hluboko do vnitrozemí a pláž se před námi objeví v celé své délce a kráse.

Brzy jsme na místě. Loď zakotví, posádka spustí na vodu nafukovací člun a nás, jako první s celou bagáží, vysadí na pláži.

Za námi přijdou na řadu i ostatní, co s námi cestují, ti se zde mohou vykoupat než budou pokračovat v okružní cestě po ostrovech. Nedaleko pláže s bělostným a neuvěřitelně čistým pískem zakotví další dvě jachty, ale i ty, stejně jako naše, po necelé hodině zvedají kotvy. Desetikilometrová pláž patří teď jen nám.

Stany si postavíme ve stínu stromů, přímo nad pláží. Nenacházím žádné stopy, že by tábořiště bylo někdy za přílivu zaplavované. Na to si, po zkušenosti z cesty podél pobřeží jižní Aljašky, dávám obzvlášť velký pozor. Tam nás kdysi vysoká voda pořádně vypekla.

Šnorchlovat si zajdeme až ke skaliskům na konci pláže. Jsme sice zmlsaní nádherným podmořským světem přímo na hlavním útesu, ale i tady objevujeme několik pěkných, nám dosud neznámých ryb. K večeři si u ohníčku před stany opékáme buřty. Domluvili jsme se, že si nazítří vyrazíme na druhý konec pláže a vylezeme na skálu nad ní. Shora budeme mít výhled i do zálivu, kolem kterého jsme pluli.

Tábořiště opouštíme hned po východu slunce. Po třech hodinách dorazíme na úpatí skály. Zdolat ji chceme ze zadní strany, odkud není tak vysoká. V teniskách se nám neleze nejlépe, ale přece jen se na vrcholek dostaneme. Všichni tam pak sedíme a zíráme na záliv pod námi.

Teprve tam nahoře člověk naplno pochopí, proč je Whitehaven nejfotografovanější pláží v Austrálii a proč se trvale umisťuje na předních místech nejrůznějších žebříčků a hodnocení.

Své zážitky z cesty po Austrálii zprostředkuje Leoš Šimánek zájemcům v knihe Austrálie křížem krážem a při svých diashow, s nimiž do konce roku navštíví tři desítky měst. Více na www.leossimanek.cz

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám