Článek
Podle pověsti býval Fabián rytířem, kterého jeho nešťastná opuštěná milenka zaklela v lesního ducha, jenž se musí toulat okolím svého hradu. „Fabián znamená pro Brdy to, co Krakonoš pro Krkonoše,“ usmívá se místostarostka středočeských Řevnic Marie Reslová. „Protože krajina kolem Řevnic je unikátní,“ vysvětluje Reslová, proč spolek Mladý hlas Řevnic přišel s nápadem stezku vybudovat.
V terénu zatím cesta není vyznačená. Na to se Klub českých turistů chystá na jaře, až se oteplí. Ti, kteří se na trasu vypraví, se podle Reslové nemusejí strachovat, že zabloudí. Většinou se šlape po přehledných zpevněných cestách. „Vydali jsme letáček s mapkou, který leží na úřadě nebo v kavárně Modrý domeček,“ říká. Přehled stanovišť nabízí infopanel u ZŠ.
Jedno zastavení u amfiteátru
Trasa měří 11 kilometrů. Pohodlně ji lze zvládnout s malými dětmi i kočárky. Okružní trasa vedoucí z náměstí Krále Jiřího z Poděbrad přes les se dá libovolně zkracovat. „Místo pro výchozí bod naučné stezky bylo vybráno i proto, že tady bude v budoucnu ústit cesta z nádraží, kterou pravděpodobně využije nejvíc turistů,“ vysvětlila Reslová.
Stezka nabízí třináct zastavení. Jedno se nachází například u vyhlášeného lesního divadla. Amfiteátr nechal před 102 lety vybudovat obchodník s klobouky Václav Čekan pro svoje děti. Scéna hostila i umělce, z nichž někteří později zazářili v Národním divadle a dalších uměleckých profesích.
Jednou z talentovaných dívek byla podle Reslové i Čekanova dcera, která založila taneční studio. Lesní divadlo spolupracovalo s meziválečnou avantgardou, na pódiu se představila pěvkyně Národního divadla Lída Červinková, herečka Jarka Horáková. „Zemřela sice ve 27 letech, ale o jejím talentu existují v dějinách českého divadla nadšená svědectví,“ připomíná Reslová.
A protože Řevnice byly mondénní oblastí pro letní bydlení, přijíždělo hodně intelektuálů z Prahy, takže na představení chodil např. umělecký šéf zlaté kapličky Jaroslav Kvapil. V amfiteátru to žije i v dnešní době. Hostí velký divadelní nebo rockový festival, Portu či Dejvické divadlo.
Turisté doputují také k lesnímu jezírku Pišťák s bývalým lomem, odkud se těžil řevnický křemenec. Z kamene vznikala dlažba pro Prahu, konkrétně tzv. kočičí hlavy. Dalším místem, kde stojí za to se zastavit, jsou mokřady s unikátním biotopem, kde hojně hnízdí vodní ptáci. Na tvorbě stezky, která se připravovala přibližně dva roky, se podílelo kolem deseti lidí, angažovala se městská architektka Daria Balejová, jež navrhla podobu cedulí a jejich umístění.