Dřevěné kostelíky jsou chloubou východního Slovenska

„Dnes bude u nás pobožnost. Přijede duchovní a to je pro naši obec událost,“ říká správce kostelíku v Korejovcích. Obec má 66 obyvatel, z toho je 64 řeckokatolického vyznání. Správce s věřícími upravují a zkrášlují kostel před příchodem duchovního.

Jeden z mužů rozezvučí tři zvony na zvonici. Prý na zkoušku. Pomáhá si přitom oběma rukama i jednou nohou, aby mohl rozhýbat všechny zvony najednou.

„To je jiné zvonění než u vás,“ říká přitom spokojeně. Jasný zvuk zvonů se nese tichým údolím.

Většina chrámů má uvnitř tři prostory a střecha je pyramidálního tvaru. Uvnitř jsou vzácné ikony. Chrám v Korejovcích byl postaven v roce 1764 a zasvěcen Ochraně Přesvaté Bohorodičky. V roce 2000 byl restaurován.

Bodružal se může pochlubit tím, že zdejší chrám je od roku 2008 zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. „Kostel byl postaven v roce 1658 a je zasvěcen biskupovi Mikulášovi,“ vítá nás místní průvodkyně.

Ve zdejších chrámech při bohoslužbách dodnes zaznívá originální církevně-slovanský jazyk, jako dědictví věrozvěstů Cyrila a Metoděje, k nimž se řeckokatolická církev i místní rusínské obyvatelstvo stále hlásí.

V bojích na konci druhé světové války prorazil střechu zdejšího kostela minometný granát. Stopy po jeho vniknutí jsou na stropu patrné dodnes.

„Muži byli na frontě a v obci zbyly jen ženy. Matka mi vyprávěla, jak ženy v rukou vynášely nevybuchlý granát, aby zachránily cerkev,“ dodala. Zdejší ikonostas je raritou, protože je malován z obou stran. Původní malby vznikly v 17. století a současné ikony pocházejí ze začátku století osmnáctého. Přímo na severní zdi uvnitř jsou vzácné malby Ukřižování a Posledního soudu. Rovněž tento chrám má tři zvony – nejstarší pochází z roku 1759.

„O dřevěných chrámech na východním Slovensku nám řekli naši přátelé z Bratislavy. Rozhodli jsme se strávit letošní dovolenou putováním po zdejších obcích se vzácnými kostely,“ říká manželský pár z Ostravy. Vzápětí pěšky putují do dva kilometry vzdálené Miroľy s kostelem z roku 1770. Kompletně ho zrekonstruovali v roce 2008. Ikony z 18. století jsou zde uloženy na stěnách ve čtyřech řadách.

Chrám v obci Nižný Komárnik byl postaven až v roce 1938 a komplexně zrekonstruován v letech 2003 až 2004. Vede k němu strmá silnice a ve srovnání s ostatními dřevěnými cerkvami působí mohutně. Odlišuje se také tmavší barvou dřeva a jasně bílými rámy oken.

Původní dřevěný chrám z 18. století byl v první světové válce poškozen a nikdy už ho neobnovili. V 60. letech 20. století byl jako ruina odstraněn.

Malinká obec Príkra se může pochlubit dřevěným chrámem z roku 1777. Ve třicátých letech dvacátého století byl chrám přemístěn o několik desítek metrů výš z původního místa.

Príkra patří mezi nejmenší obce na Slovensku. Trvale v ní žije pouze dvanáct obyvatel.

Slovenské dřevěné chrámy jsou specifické i tím, že jsou stavěny bez jediného kovového hřebíku. Základní konstrukce objektů je srubová, nejčastěji používaným materiálem je červený smrk. Hranoly spojují dubové klíny.

Místní jsou na své cerkvy patřičně hrdí a rádi se s nimi chlubí turistům. Věhlas zdejších dřevěných kostelíků přivádí na východ Slovenska turisty z celé Evropy, ze Spojených států i Japonska.