Airbnb slaví 10 let od spuštění. V mnoha zemích bojuje se zákazy

Koncept služby Airbnb vymysleli Američané Brian Chesky a Joe Gebbia už v roce 2007, tehdy ovšem operovali s názvem AirBed & Breakfast, pod nímž byly 11. srpna 2008 spuštěny i oficiální webové stránky. Původní myšlenkou bylo nabízet krátkodobé ubytování doslova na nafukovací matraci, snídani a pracovní zázemí lidem, kteří si kvůli přehlceným hotelům nestihli zabookovat pokoj.

Celé to začalo takto: Chesky a Gebbia věděli, že se v San Francisku chystá velká konference a kapacity hotelů jsou už naplněné. Spustili proto jednoduché stránky a koupili tři nafukovací matrace, které nabídli k pronájmu během konference.

A hosté se jim skutečně přihlásili. Byli jimi dva muži a jedna žena, mezi nimi také Amol Surve, který se později pro oba zakladatele stal jakýmsi pozorovatelem a rádcem. „Být prvním hostem Airbnb vůbec mi změnilo život. Z přední řady jsem pozoroval, jak dva američtí podnikatelé mění pouhou myšlenku v úspěšný startup,“ cituje Surveho server Tech In Asia. Sami zakladatelé si později začali přivydělávat pronájmem sdílených prostor, aby zvládli zaplatit nájem ve svém třípokojovém bytě.

Už v březnu 2009 se původní název zkrátil na nynější Airbnb a služba se dostala v podstatě do podoby, v jaké je známá i dnes. Kromě sdíleného prostoru začala společnost zprostředkovávat krátkodobé pronájmy celých bytů, panství, lodí, stromových domků, ale i soukromých ostrovů nebo iglú. Úspěšný koncept začal nabírat na popularitě, zejména proto, že takový samostatný pokoj ve sdíleném bytě vyšel mnohdy levněji než pokoj v hotelu. Hostitelé se navíc často nabízeli i jako průvodci v dané destinaci, což se turistům líbilo.

V posledních letech se nicméně služba Airbnb potýká spíše s problémy a v mnoha světových metropolích se rozhodli ji regulovat. Analytici začali mluvit o tom, že Airbnb a další služby nabízející krátkodobé pronájmy nafukují ceny nemovitostí do gigantických rozměrů. Mnoho hostitelů si totiž uvědomilo, že si díky krátkodobému pronájmu přijdou na mnohem vyšší výdělky, než kdyby měli stálé nájemce. Ve velkém se o regulacích služby Airbnb začalo mluvit po roce 2015.

Jedny z nejtvrdších regulací zavedli v dubnu 2016 v Berlíně, kde službu až na několik výjimek zcela zakázali pod pohrůžkou pokuty až 100 000 eur (2,6 miliónu korun). Pro mnohé velký zásah do vlastnických práv a svobod se podařilo opětovně zvrátit až letos, kdy se úřady německé metropole rozhodly přistoupit na kompromis.

Od 1. května mohou lidé své nemovitosti opět pronajímat, přičemž svůj hlavní domov mohou nabízet neomezeně, další byty či domy na maximálně 90 dní v roce, napsal server Washington Post. Zájem o krátkodobé pronájmy bytů v Berlíně je podle serveru velmi vysoký a na Airbnb se berlínských nemovitostí nabízí víc než v Hamburku, Mnichově či Frankfurtu dohromady.

Podobně tvrdé opatření jako před dvěma lety v Berlíně zavedli letos v hlavním městě Baleárských ostrovů Palma de Mallorca. I tam zakázali drtivou většinu krátkodobých pronájmů. V únoru úřady Baleárských ostrovů uvedly, že budou Airbnb pokutovat 300 000 eury (7,7 miliónu korun) za inzerování neregistrovaných nemovitostí. Nová regulace zakázala sdílení bytů ve velkých bytových jednotkách, oddělené a samostatné domy jsou podle agentury Reuters i nadále k dispozici, pokud se nenacházejí například v okolí letišť.

Se službou Airbnb bojuje například i Island, který kvůli podobným službám prý ztrácí milióny korun. Před asi dvěma lety byla v ostrovním státě zavedena restrikce, nařizující, že mohou lidé nabízet své nemovitosti na maximálně 90 dní a v případě překročení limitu pak budou platit daň. Podle listu The Reykjavík Grapevine ale ne každý toto pravidlo dodržuje a podle informací z letošního června by vláda mohla s regulacemi přitvrdit.

O něco více benevolentní jsou pravidla například v Paříži, kde se samotné zastoupení společnosti rozhodlo hostitelům určit maximální dobu, po kterou mohou své nemovitosti pronajímat, a to na 120 dní. Nařízení je aplikováno pouze na první čtyři městské obvody. Zástupce starostky Ian Brossat nicméně opatření, které platí od začátku letošního roku, komentoval slovy, že Airbnb prezentuje regulaci jako akt dobré vůle, i když tomu tak není. „To je ohromné. To tedy znamená, že v ostatních 16 pařížských čtvrtích se zákon respektovat nebude,“ uvedl s tím, že podle zákona by měl zákaz platit po celém městě, nikoli jen v centru.

Dalo by se pokračovat dále, protože zmíněné země či města nejsou zdaleka jedinými, kde se o Airbnb a dalších sdílených ekonomikách živě diskutuje. Koneckonců problém s krátkodobými pronájmy se řeší i v Praze, tuto problematiku otevřela na jaře 2017 primátorka Adriana Krnáčová, podle níž by se služba měla regulovat. Už tehdy ovšem komentovala, že by se nerada uchylovala ke stejně tvrdému kroku jako například Berlín. „Nikdo v tuto chvíli nedokáže kontrolovat, zda jsou odváděny takzvané lázeňské poplatky, takže město a potažmo stát velmi pravděpodobně přicházejí o peníze,“ řekla Krnáčová Novinkám.

„Druhou rovinou jsou početné stížnosti lidí, kteří žijí vedle těch bytů. Obvykle mají problém s častým hlukem, ale i s tím, že nevědí, kdo vlastně vedle nich bydlí,“ dodala primátorka. Podle doporučení Evropské komise nemá smysl stavět službám typu Airbnb ekonomické a administrativní bariéry, jde ale o úpravu regulací.

Mnohde problémy s Airbnb nesouvisí ani tolik s nárůstem nájmů, jako spíš s problémem masového turismu. To se týká především Amsterdamu, kde pod hordami turistů trpí místní. Podle informace z května 2018 připravuje radnice nizozemské metropole plán, kdy budou v nejvytíženějších zónách města zprostředkovatelé ubytování, tedy služby jako Airbnb, zcela zakázány. „Musíme se ujistit, že město zůstane obyvatelné především pro jeho rezidenty,“ uvedla mluvčí strany GroenLinks Yvette Hofmanová a dodala, že se obyvatelé cítí kvůli narůstajícím davům pod tlakem.

O tlaku ví své také Barcelona, kde loni proběhlo několik protestů proti turistům. V katalánské metropoli zasahují především proti nelicencovaným prázdninovým pronájmům, kterých může být až kolem 7000 z celkových 16 000, uvedl britský The Guardian. Majitelům těchto ilegálních prázdninových pronájmů hrozí pokuty.