Článek
Přesuňme se od břehů Korsiky, omývaných Středozemním mořem, do jejího skalnatého nitra. Vždyť už při plavbě trajektem ve směru od italského Livorna se před očima pasažérů na palubě objeví nad vodní hladinou najednou neobvykle vysoký ostrov, který se prudce zvedá z hladiny moře a z dálky vypadá jako jeden obrovský skalní masív. Ve skutečnosti je ale vše jinak.
I střední část ostrova uchvátí snad každého turistu svou rozmanitostí. Blízko západním břehům je turisticky zřejmě nejzajímavější oblastí Calanche, se svými načervenalými bizarními skalisky. Název pochází z italského calanco, což je příkrý nebo ostrý. A opravdu, skály, silně rozčleněné erozí, se zde prudce zvedají až do výšky 300 m nad hladinu moře a záleží jen na fantazii každého, kdo oblast navštíví, jaké obrazy a tvary v nich objeví.
Další naprosto ojedinělé pohledy čekají také v divoké skalnaté oblasti sedla Col de Bavella (1243 m). Bezprostřední okolí průsmyku obklopuje nádherné panorama vrcholů a bohatých lesů. K obloze se zde vypínají skalní věže zvané Aiguilles de Bavella, jejichž žulové špice mění během dne svou barvu od okrové až po zlatou.
Vnitrozemí Korsiky poskytuje opravdu nepřeberné množství možností k turistice. Poslední, kterou nabízím, je horské sedlo Vizzavona a pěší prohlídka Anglických kaskád jako jedné z největších atrakcí ostrova. Nikde jinde nenajdete takový řetěz horských jezírek s vodopády, jako v této oblasti u kaskád potoka Agnone, které jsou velmi oblíbeným výletním místem s možností koupání v jejich průzračné vodě.
Korsickou specialitou, neodmyslitelně patřící ke skaliskům a úpatím horských štítů, jsou zároveň husté keřové porosty plné ostnů a také typické vůně, označované jako macchie. Při pohledu z dálky tvoří macchie husté koberce, v této době především žluté a zelené barvy.
Tyto příklady jsou nepatrným zlomkem toho, co střed Korsiky nabízí. Možná stojí za to ještě zmínit horský ráj skrytý v mělké kotlině plné zelených pastvin s pasoucími se koňmi u jezera Nino (1743 m), který se naprosto nečekaně rozevře před očima toho, kdo překoná i poslední skalnatou plotnu k horskému sedlu Bocca a Stazzona (1762 m). Také tento pohled patří k tomu, co bude Korsiku dlouho a nezapomenutelně připomínat.
