Článek
Piknikoviště na sjezdovce
Parkoviště u bufetu stojí 5 zlotých, káva 6. Příjemná obsluha, rychlá a nevtíravá. Ukazatel udává vzdálenost ke kamenná rozhledně na 85 minut.
První část cesty je velmi příjemná, po pár stech metrech je po levé straně velká louka, v zimě využívaná jako lyžařský svah s vleky Jugow, nyní tu piknikují Poláci. Vzorně připravená ohniště u přístřešků se dřívím, návštěvníci, a že je jich spousta, si rozdělají oheň, opečou uzeniny a vše po sobě zahladí, na jejich místo už čekají další.
Docela mne zarazilo, jak bylo v lese čisto, podobně to vypadalo i pod Hejšovinou, kde jsem se byl podívat na "skalní hřiby". Bývaly horší a zlé časy se spoustou odpadků a nepořádku, asi se cosi změnilo v chování návštěvníků.
Cesta hezká i ošklivá
Po chvíli se cesta svažuje, ale stále je velmi příjemná, až po 35 minutách končí v průsmyku, kde se na ni napojuje další stezka. Odtud se k Sowě, v nadmořské výšce 1015 metrů, již jen stoupá po kamenité nezpevněné, se spoustou kořenů vymleté cestě.
Výhledy žádné, normální lesní úvoz, ale velmi frekventovaný, musel jsem uhýbat i jezdcům na koních. Posledních pár set metrů po pravé straně začíná pás uschlých stromů, pohled, jaký známe třeba z vrcholů Jizerek.
U rozhledny, na niž se platí 4 zloté, to vypadalo jako na pouti. V patě věže je občerstvení, prodávají tu pohledy, turistické známky, suvenýry. Z ochozu je pak nádherný výhled na okolní Sudety. Bylo jasno, takže byla vidět jak nížina táhnoucí se k Wroclawi, tak i pásmo pohraničních hor.
V okolí stojí za vidění hrad v Grodnu, zámek Ksiasz, poutní místo Vambeřice, pevnost Stříbrná Hora a Kladsko nebo důl v Nowe Rudě, kde vás sveze důlní vláček.
