Hlavní obsah

Kyjevský Majdan - z chrámu bohatství bitevní zóna

Novinky, Vratislav Konečný

Kyjevské náměstí Nezávislosti (Maidan Nezalezhnosti) známe z posledních událostí jako většinou plameny ozářený a dýmem zahalený bitevní prostor. Než se poklidné demonstrace zvrhly v pouliční boje, bylo náměstí výstavním bodem ukrajinského hlavního města, podtrženým proslulým bulvárem Kresčatik.

Foto: Jan Konečný

Majdan, tady se bojovalo, umíralo... Co bude dál?

Článek

Zlatý bulvár Kresčatik

Na Majdanu proběhla oranžová revoluce v roce 2004. Kresčatik je slovanský název pro kříž. Téměř 1300 metrů dlouhý bulvár byl za války téměř zničen, neoklasicistní budovy lemující třídu z obou stran jsou poválečnou výstavbou, trochu procovské, ale sem se hodí.

Najdete tu státní instituce, ministerstva, úřady, radnici, ale i divadlo, filharmonii. O víkendech se z rušné ulice stává pěší zóna. Bulvár je jednou z nejdražších ulic na světě, prý je v první dvacítce, tady se prodávají kabelky Vuitton, hodinky Cartier a další značkové zboží, jaké známe například z pražské Pařížské ulice. Když budete chtít někoho ohromit dárkem, víte, kam v Kyjevě, ukrajinsky Kyjivě, zajít. Obchody jsou pod celým Majdanem v pasáži.

Kyjevská Rus - základ říše

Kyjev dal vzniknout Rusku, rok 882 je datum, kdy novgorodský kníže Oleg porazil v boji vajgarské (vikingské) náčelníky Askolda a Dira, kteří území vládli. Žádní Slované, ale Seveřani se tu usadili. 

Od Olega se datuje vznik Kyjevské Rusi, státní útvar se rozpadl na řadu knížectví, konec se spojuje s rokem 1169. Město téměř zničily mongolské hordy, po mnoha peripetiích, kdy přináleželo polsko-litevskému knížectví, se zase vrátilo pod Rusko. V roce 1917 tu vyhlásili nezávislost Ukrajiny, netrvala dlouho, do roku 1920.

Dějiny válek cloumaly městem i Ukrajinou

Nejhorší doby zažil Kyjev za nacistické okupace, Němci tu povraždili v rokli Babí Jar na 33 tisíc Židů. Pogromy na Židy pořádal ukrajinský národní hrdina kozácky ataman Bohdan Chmelnický,(1595-1657) jeden z nejhorších pogromistů v dějinách. Chmelnický vybojoval nezávislost na Polsku, Poláci ho ze srdce nenávidí. 

Bitvy s Němci o Kyjev v roce 1943 se účastnili i českoslovenští vojáci, naopak slovenská Rychlá divize ho v roce 1941 pomáhala Němcům dobýt. Ukrajina se po válce snažila odtrhnout od SSSR: separatistický vůdce Stepan Bandera je tu ve velké úctě. Dominantou Kyjeva je olbřími socha Vlasti (102 m) na počest vítězství nad Němci. Na Majdanu stojí na téměř šedesátimetrovém podstavci socha Nezávislosti.  

V Kyjevě se narodila herečka Mila Jovovich, spisovatel Michail Bulgakov, izraelská premiérka Golda Meierová. Město má mnoho nádherných kulturních památek, řadu zničili komunisti.

Jednou z nejkrásnějších je Kyjevsko-pečorský chrámový komplex, chrámy sv. Sopie, Vladimíra, Michala. Toho bolševici vyhodili do povětří a postavili sochy Lenina, pak Stalina. Dopadlo to jako u nás, Stalin se ukázal coby vrah a sochu museli odstřelit. Michala se podařilo postavit znovu.

Najdete tu řadu sympatických hospůdek, kavárny, dobře fungující nemocnice, narazit můžete ale i na smečky toulavých psů, tlupy koček. Tak i to je Kyjev, město na Dněpru, kde to v současnosti vře. 

Pro Ukrajince dějinně nic nového, téměř každá generace zde zažívá násilí.    

Reklama

Výběr článků

Načítám