Postávají na okraji dlážděných cest, před sebou výjezdy z barevné tiskárny, na kterých se usmívá dcera-studentka nebo syn-voják. Samozřejmě nechybějí míry, váha, věk a barvitý popis osobnosti vyzdvihující klady, pro které by si potenciální nápadník měl vybrat pro budoucí život právě tuto krásku nebo tohoto svalnatce. Jiní disponují pouze ručně psanými chvalozpěvy, a o to více se musí snažit upoutat kolemjdoucí.

Je libo vojáčka, nebo hospodyňku?

Je libo vojáčka, nebo hospodyňku?

FOTO: archiv CK Arcadia Air

Ti tuto hru přijímají a občas projeví zájem o detaily. Chvilku se pozastaví, pokývají hlavou, něco prohodí a jdou zase dál. Možná to jsou jen čumilové, možná mají doma také někoho „na výdej“ a tudíž zjišťují, co je v Pekingu k mání. Paní středního věku nabízí poměrně půvabnou dívenku a zřejmě vysvětluje, jaké terno s touto slečnou je možno udělat. Vše je ve stylu: „Znááám jednu dííívku, tááá má dukáááty, má dukáááty“. Ovšem v čínštině…

...a chalupu a chalupu dostane od tááátýýý...

...a chalupu a chalupu dostane od tááátýýý...

FOTO: archiv CK Arcadia Air

Neděle do pekingské zeleně nevyhnala pouze Kecaly a Kecalky. Na západním břehu jezera pod čínským altánkem v nádherném prostředí parku Beihai probíhají hodiny tance. Lidé středního věku zde krouží v rytmu tanga či vlají při vídeňském valčíku. Každý, kdo přijde, si může zatančit. I cizinci, kteří nejprve ohromeně zírají, ale nakonec se nechají strhnout hudbou a připojují se k ostatním. To vše s výhledem na Bílou stúpu na blízkém Nefritovém ostrově.

Palác s Bílou stúpou býval oblíbeným místem k odpočinku panovníků dynastie Ming

Palác s Bílou stúpou býval oblíbeným místem odpočinku panovníků dynastie Ming.

FOTO: ZAC, Wikimedia Commons

Číňané se rádi pohybují. V neděli opouštějí své malé bytečky a parky jim poskytují prostor k načerpání energie na další pracovní týden. Jedni cvičí taj či, jiní zkoušejí mezi sebou bojové prvky, paní v červeném kabátku v parku Jingshan prohání vzduchem pestrobarevnou stuhu a ladnými pohyby doprovází její krouživý let.

Ladné pohyby vlající stuhy v parku Jingshan

Ladné pohyby vlající stuhy v parku Jingshan

FOTO: archiv CK Arcadia Air

Mnoho parků v Pekingu je starých tisíce let. Jsou vytvořeny podle starobylé tradice Feng Šuej. Energetické proudy tudy procházejí správnými směry a vytvářejí ideální místo na očistu organismu. Když se k tomu přidá ještě jóga nebo taj či, „dobíjení baterek“ funguje rychleji. Jako třeba skupina důchodců v Zizhuyuan Parku. Ten je známý tím, že v jeho areálu najdete na 50 různých druhů bambusu. V turistických průvodcích je veden jako Purple Bamboo Park.

Zacvičit si v bambusovém ráji musí být požitek

Zacvičit si v bambusovém ráji musí být požitek

FOTO: Berling Family, Wikimedia Commons

Nejznámější park v Pekingu je ovšem Tiantan park – park Chrámu nebes, ve kterém se nachází komplex taoistických chrámů. Zde pendlují turisté mezi Síní modliteb za dobrou úrodu, Zdí ozvěn, Oltářem nebes a samotným Chrámem nebes. Mimo areál historických budov je areál posilovacích strojů, kde se domorodci vplétají do kovových konstrukcí a provozují bodybuilding.

Co stolek, to krabice hry Mahjongg a čtveřice zapálených hráčů

Co stolek, to krabice hry Mahjong a čtveřice zapálených hráčů

FOTO: archiv CK Arcadia Air

O kus dál se pro změnu mastí karty, bývají tu též veřejné zpívánky za účasti desítek kolemjdoucích či kaligrafické exhibice umných staříků. Těm stačí jen kbelík vody a tyč s látkovou bambulí, kterou dokážou vystřihnout nádherné znaky plné kudrlinek. A pak je tu ještě hra Mahjong – stará čínská hra, při které sbíráte dvojice kamenů se stejnými znaky. Tomu se oddávají občané pekingští úplně nejraději…