Minnesota - stát tisíců jezer

Na jihu sousedí s Iowou, západními sousedy jsou North a South Dakota. Severní hranice má s kanadskou provincií Manitoba a malou částí sousedí i s Ontariem. Hlavním městem je St. Paul, největším je Minneapolis.

Minnesota je jediným ze 48 kontinentálních států, jehož severní část sahá za 49. rovnoběžku – v oblasti jezera Lake of the Woods.

Přezdívka Land of 10 000 Lakes (Země 10 000 jezer) napovídá, co je pro tuto zemi typické, a tím je ohromující počet jezer. Uvádí se, že jich může být dokonce více než 12 000. Stát má 144 480 km břehů, tedy více než Kalifornie, Florida a Havaj dohromady.

Většinu území pokrývají táhlé pláně. Severní region státu je nejčlenitější, je zbrázděný skalnatými výběžky a je bohatě posetý hlubokými jezery. Okolí řeky Mississippi v jihovýchodní části státu je naopak poměrně ploché, jsou zde četná, hluboce vykrojená údolí a velké množství řek a potoků. Nejvyšším bodem Minnesoty je Eagle Mountain, jehož vrchol je ve výšce 701 metrů n. m.

Díky svým geografickým podmínkám nabízí země bohaté vyžití milovníkům vodních radovánek, zejména pak kanoistiky. Zrovna tak rybáři se mají na co těšit. Lehčí pěší turistika vás čeká v překrásné oblasti parků v jezerních oblastech. Velice oblíbená je turistická a rekreační oblast Iron Range.

Hráči golfu najdou v zemi vynikající golfová hřiště.

Název Minnesota pochází z indiánského jazyka kmene Dakota a znamená „nebem zbarvená voda“ nebo „poněkud zamračená voda“. Původně byl tento název určen pro označení řeky – Minnesota River.

V 17. století byla oblast Minnesoty osídlena především kmeny Siouxů. Ty byly pak postupně násilně vytlačovány kmeny Ojiba na jihozápad do prérií. Oblast na východ od Mississippi se v roce 1787 stala součástí Severozápadních amerických teritorií a západní část od řeky byla odebrána z rukou Francouzů v roce 1803 při aktu Louisiana Purchase. Největší zisk z nabytého území přinášela těžba dřeva. V okolí měst Minneapolis, St. Paul a Stillwater došlo brzy k výstavbě vodou poháněných pil.

V roce 1858 se Minnesota stala 32. státem USA a hlavním městem se stal St. Paul. Dva roky nato vypukla občanská válka Severu proti Jihu a Minnesota byla prvním státem, který vyslal do bojů na straně Unie tisíce dobrovolníků. Současně však na domácím poli povstali proti oslabené Minnesotě hladoví indiáni. Na pomoc musela být povolána federální vojska.

Ke konci 19. století došlo k průmyslovému rozvoji. Minneapolis se stal světovým centrem obchodu s moukou. Významně se rozšířila železniční síť, nabízelo se mnoho pracovních míst, a tím vzrostlo přistěhovalectví z Evropy. V pohořích Vermillion Range a Mesabi Range se začala těžit železná ruda. Město Duluth se rozrostlo ve velké přístavní město, v roce 1889 byla ve městě Rochester založena dodnes fungující a velice významná klinika Mayo Clinic.

V období 1. světové války bojovalo na frontách 118 000 minnesotských mužů. Velká hospodářská krize způsobila dramatický pokles zisků, až 70 % železářů přišlo o práci. Obrat nastal s příchodem 2. sv. války, kdy byla poptávka po výrobě letadlových součástek, zbraní a lodí.

Současná vláda se soustředí především na podporu průmyslu a ochranu životního prostředí. Je kladen také velký důraz na vzdělání, do kterého proudí hodně peněz ze státního rozpočtu.

Autor: Irena Reiterová America Tours