Velký okruh východní Kanadou, den 9 - park Algonquin

Dopoledne se ještě vracíme do centra Ottawy k budově parlamentu a fotíme si slavnostní vojenský pochod, pak už vyrážíme směr park Algonquin. Dnes máme před sebou téměř 500 km.

Všichni velmi přivítají, že opouštíme dálnici a několik hodin jedeme po malých okresních silnicích, které procházejí hlubokými lesy, zemědělskou krajinou a desítkami malých vesniček.

Zastavujeme se na oběd v jedné z místních malých restaurací a vychutnáváme  si poklidnou venkovskou atmosféru. Pak se krajina mění, převládají lesy a začínají se objevovat první jezera.

Vjíždíme do parku Algonquin. Algonquin je nejstarším provinčním

parkem v Kanadě, založený byl už v roce 1893 a jeho rozloha je 7 653 čtverečných kilometrů. Na jeho území je celkem 1200 km řek a 2 400 jezer. Patří mezi vyhledávané letní destinace Kanaďanů a je vyhlášený nekonečnou možností objevování zákoutí přírody na kánoích.

V minulosti se stal strategickým zdrojem dřeva, zejména vyhledávané borovice bílé a červené. Na začátku devatenáctého století začala devastující těžba vzácných stromů, kterými místní společnosti zásobovaly trhy v Kanadě, USA a dokonce i Velké Británii.

Popis těžkého života lesních dělníků, kteří dlouhá léta žili odtržení od civilizace  a výstavky lesních strojů jsou dodnes součástí historie parku. Obzvláště zaujme důmyslný způsob splavování kmenů až do míst obydlených civilizací.

O necelých sto let později bylo celé území dnešního parku zdevastováno a vzácné dřeviny téměř vytěženy. Tento fakt přispěl k vyhlášení provinčního parku a opětovnému vysazování dřevin. Co se dnes zdá jako neproniknutelná divoká příroda, jsou ve skutečnosti porosty staré něco málo přes sto let.

Naštěstí bohatá fauna zůstala nedotčena. Ihned po vjezdu do parku uvidíme v jezeře plavat losa. Poté, co pořídíme vzácné fotografie, pokračujeme v prohlídce parku po silnici číslo 60.

Asi za půl hodiny jízdy zastavujeme a jdeme na dvouhodinovou procházku krásným lesem k bobřím hrázím. Pak přejíždíme do muzea těžby dřeva, kde absolvujeme velmi hezkou hodinovou procházku podél jezer a při lesní pěšině jsou ukázky lesních strojů a nástrojů lesních dělníků tak, jak se vyvíjely za století, co se zde těžilo.

Prohlédneme si i zachovalé sruby, kde byli dělníci ubytovaní. Všichni jsou moc rádi, že park Algonquin navštěvujeme jako turisti a ne jako lesní dělníci před 100 lety.

Za dalších 20 kilometrů si uděláme piknik u jezera a vychutnáváme si opuštěnou atmosféru kanadské divočiny. Bohužel se nám tentokrát nepodařilo zahlédnout medvěda, ale z dáli slyšíme vytí vlků.

Pozdě odpoledne opouštíme hranice parku, čekají nás ještě necelé tři hodiny jízdy do místa našeho dnešního ubytování – osady Midland na břehu Huronského jezera.

Zítra nás čeká plavba po zálivu a prohlídka Toronta.

Autor: Jan Kužel America Tours