Pokud budu pokračovat s přirovnáním k návštěvě u babičky, po zaparkování u návštěvního centra si připadáte jako na parkovišti místního JZD. Vidíte několik hal postavených v kopci před vámi a ani vás nenapadne, že právě tady se vyrábí celá produkce této světoznámé firmy.

Návštěvní centrum je krásné a prostorné, uprostřed se tyčí socha zakladatele Jacka Daniela. Známou whisky tady ale nekoupíte. Pro našince je až k nevíře, že celý okres leží v zóně, kde je zakázán prodej a konzumace alkoholu na veřejných místech. Takový je tu ale zákon. A v Americe se zákony dodržují.

Zájemci se můžou nechat pozvat zdarma na prohlídku areálu destilerie, díky které je Lynchburg populárním výletním místem. Během hodinové procházky se dozvíte spoustu zajímavých informací o historii i výrobě známé značky alkoholu.

Jack Daniel se narodil v roce 1846. Nikdo ale už dnes neví přesné datum, protože záznamy matriky shořely. Jisté ale je, že destilovat začal už ve 14 letech, věřte nevěřte -  spolu se svým přítelem knězem. Ten se ale později ocitl na životní křižovatce, tak jak firma rostla, nezvládal destilovat a zároveň kázat, zvolil si proto duchovní cestu a Jack se stal jediným majitelem firmy. Od první chvíle vsadil na výbornou vodu, která vyvěrá z pramene v areálu firmy. Stejná voda se používá dodnes.

Dále pak začal experimentovat a doplnil výrobní proces,  typický pro místní destilerie, o mezičlánek, kdy již vypálený bourbon překapává několik desítek hodin přes dřevěné uhlí. Tak se z něj stane Tennessee whisky, jak tvrdí firemní slogany.

Dřevěné uhlí je vyráběno také v areálu firmy a tomuto procesu je věnovaná vysoká péče. Především se spaluje kvalitní javor,  a to stejný,  jako se používá při výrobě javorového sirupu. Pochází z Tennessee nebo z východní Kanady. Teplota hoření je přesně regulována, dřevěné uhlí pak dostane výjimečnou kvalitu. V obrovských nádržích se mění jednou za měsíc. Zbylé uhlí, přes které překapával lahodný mok, se dále velmi dobře prodává. V Nashville si ho můžete koupit a  použít na domácí grilování. Dovedete si představit dobře propečený steak na uhlí z destilerie Jacka Daniela?

V historii firmy ale nejsou jenom jednoduché kapitoly. V nelehkých časech prohibice musela být  přestěhována do St .Louis ve státě Missoury a pak dále do Alabamy a nakonec byla donucena přestat s výrobou úplně.

Jack Daniel neměl ani ženu ani děti, ale destilerii moudře odkázal svému synovci, který se jmenoval Lem Motlow a byl jeho účetním. Ten si počínal velmi zdatně a dovedl firmu znovu obnovit v roce 1933 na původním místě v Lynchburgu. Po své smrti v roce 1947 připadla jeho neméně schopným dětem.

Destilerie si zvláště si váží těch zákazníků, kteří si objednají celý sud whisky, ti pak mají právo mít svůj štítek ve firemní síni slávy.

Při prohlídce uvidíte nejen proces destilování, překapávání, ale i finálního uskladnění v dubových sudech ke zrání. Firma je pyšná na to, že všechny sudy mění po každém zrání. Prostě je prodává jiným destileriím. Všimněte si, že na lahvích Jacka Daniela není údaj jak dlouho whisky zrála, na to tady prostě nehrají. Whisky pouze ochutnají, a když má dokonalou chuť, je zralá.

Ke konci prohlídky navštívíte kancelář Jacka Daniela, která se mu stala osudnou. Bylo mu 60 let, když jednoho dne přišel do práce velmi časně ráno, dokonce tak brzy, že byl v celé továrně sám. Potřeboval otevřít starý sejf, ale bohužel si nepamatoval jeho kód. Nebyl tu ani účetní a ani sekretářka, kteří by mu ho řekli. Tak jen sejf vztekle nakopl. Bohužel si zlomil palec u nohy, dostal otravu krve a nedlouho na to zemřel.

„Pro nás z  toho plyne jedno poučení“, zdůrazňují místní průvodci „Nikdy nechoďte do práce dříve než ostatní“.

Autor : Jan Kužel America Tours