Článek
Návštěvníky lákají především zříceniny hradu. Jsou skryty mezi jižním cípem Doupovských hor a rozlehlým Manětínským lesem v hlubokých lesích pahorkatiny Jesenické na rozhraní severních a západních Čech. Odtud je to pár kilometrů do perly baroka Manětína. Pod hradem se klikatí řeka Střela a také jejímu kouzlu málokdo odolá.
Kolem vede naučná stezka. Začíná nahoře v Rabštejně a obkrouží celý skalní ostroh, na němž se rozkládají zříceniny královského hradu a městečko. Měří 6,4 km a my jsme ji pohodlně zdolali za tři hodiny. Vedla nás městečkem prudce dolů k řece kolem barokního zámku, bývalého kláštera servitů a kolem opraveného kostela a staveb lidové architektury až k úzkému starobylému mostu, který je jen o pár let starší než Karlův v Praze, a do romantického skalnatého kaňonu se zpěněnou Střelou. ¨
Pak nás ale stezka od Střely odpoutala a po půl hodině prudkého stoupání mezi obrovitými smrky jsme dorazili na vrchol kopce a za pár minut ke skalní vyhlídce U hraběcího kříže. Tam si lze u lesního odpočívadla oddechnout a dosytosti se přes kaňon vynadívat na protější malebný Rabštejn. Značky nás pak dovedly lesem dolů znovu do údolí Střely a po loukách až k Ranči havraní kámen. Odtud je to kolem židovského hřbitova a podél břidlicových lomů a Horova mlýna nahoru na Rabštejn už skutečně kousek...
Režisér Tomáš Vorel: Nemít Rabštejn, tak bych asi zemřel
Myslím si, že lidé neobjevují krajiny. Ale krajina objevuje lidi, přitahuje je, celé národy pohltí. Krajina určuje, jaký typ lidí tam bude žít, jaká tam bude obživa, temperament, architektura, kultura...
A takhle nějak si mě objevil Západočeský kraj, zejména okolí Střely, zejména Rabštejn nad Střelou. Už v dětství jsem tam byl přitahován. Jezdil jsem ke strejdovi na chalupu do Černé Hatě. Strejda je totiž Plzeňák.
Pak jak jsem dospíval a zkoušel jsem být přímo v lese. Objevil jsem pravou vodu, pravý oheň, pravý vzduch, pravou zem, pravé houby... Tedy něco, co jsem jako měšťák, jako rodilý Pražák neznal. Pak jsem tam také objevil koně, právě na Rabštejně, a začal jsem na ranči Havraní kámen westernové ježdění. Už mám své ostruhy a boty a sedlo. A jednou, doufám, si koupím svého koně.
Celá tato krajina mě přitahuje svou rozmanitostí a divokostí. Jsou tu propasti, břidličné lomy, skály, řeky, rybníky, štoly stříbra, skutečný prales... A je tu ještě něco a nevím přesně co? Něco mě sem stále přitahuje. A přitahuje to sem samé podivné bytosti. Rozporuplné a svérázné lidi, které v jiných krajích nenajdete.
A to vše mě inspirovalo k napsání a natočení filmu Cesta z města , Z města cesta a Skřítek. A inspiruje mě to dál. Nemít Rabštejn nad Střelou, tak bych asi zemřel.
Cesta z města za romantikou a historií
Nápad pojmenovat na samém okraji světoznámého lázeňského trojúhelníku v Karlovarském kraji cyklistické a koňské stezky Cesta z města se zrodil při sledování stejnojmenného televizního filmu režiséra Tomáše Vorla.
"Vystihl naše pocity a přání, aby lidé změsta přijeli k nám, do naší krásné a průmyslem nedotčené přírody. Navíc sám režisér Tomáš Vorel je milovníkem zdejšího kraje, zvláště Rabštejna, kam také jedna znašich cyklostezek vede," říká zaujatá milovnice jízdy na kole Jaroslava Slepičková z Toužimi, autorka myšlenky projektu.
Měří už 450 km
Označené cyklostezky dnes už měří okolo 450 km. Šest jich vede paprskovitě z Toužimi, které se stalo jejich přirozeným centrem, a sedmá, samostatná, kolem Bezvěrova.
Při jejich budování už mělo významné slovo Kulturní a informační centrum Toužim, jehož ředitelka Kamila Prchalová zařídila propagaci. Obě ženy pak dokázaly pro projekt nadchnout místní podnikatele i starosty okolních obcí a pracovníky Lesů České republiky. Stezky jsou proto nyní značené cedulkami s čísly a vybaveny i lesními odpočívadly.
Území cyklostezek vymezuje mělké údolí horního toku říčky Střely, která zde u Kosmové pramení. Protéká mírně zvlněnou náhorní planinou, které vévodí rozložitý a protáhlý 825 m n. m. vysoký Třebouňský vrch a stolová hora Vladař 693 m n. m. Jde o kulturní venkovskou krajinu s řadou přírodních i historických zajímavostí, které stojí za to poznat. Na cyklostezce u Toužimi jsme potkali cyklistickou rodinu Drahokoupilových z Liberce. "Krajina na Toužimsku nás oslovila. Velmi oceňujeme, že zde není takový nával turistů jako u nás v Jizerských horách. Tady jsme v přírodě skutečně sami," svěřila se Lenka Drahokoupilová, která na výlet vzala i své dvě děti, 9letého Vojtíška 13letého Honzu. "Trasy jsou náročné, ale naše rodina je klidně zvládne," dodala.
První cyklostezka vede z Toužimi do Žlutic, které proslavili Husité a Žlutický kancionál, jehož kopie je vystavena v místním městském muzeu. Druhá vede do Manětína, zdejší zámek byl historickým střediskem umělců.
Třetí nás zavede přes obnovený zámek a pivovar v Chyši až do romantického Rabštejna se zříceninou hradu a k peřejím Střely. Čtvrtá cyklostezka vede z Toužimi do Nečtin a pátá na druhou stranu do Teplé ke Klášteru premonstrátů a jeho proslavené knihovně. Šestá trasa míří do státního zámku a hradu Bečov nad Teplou, kde je k vidění známá unikátní památka evropského významu, vzácný relikviář sv. Maura. Sedmá je samostatná kolem kolem Bezvěrova a Třebouňského vrchu.