Asi za hodinu jsme na jiném ranči. Mají tu stáj plnou mladých, bujných, na projížďku natěšených koní. Tady se s námi příliš nemažou. Prostě naskočíš a jedeš.

No, abychom byli zcela přesní, nenaskočíme, ale jakýmsi zázrakem a s vydatnou pomocí trenéra se vyšplháme na toto neklidné, neskutečně vysoké, přešlapující a frkající zvíře. A nejedeme, nýbrž jsme potupně vedeni pěkně pomaloučku krok za krokem...

Chudák zvíře. Všechno se v něm vzpouzí, chce se rozběhnout, přeskočit tu jedinou překážku uprostřed cvičiště, chce žít! A ne se ploužit tady s tím ubožákem na svém hřbetě.

Jenže ubožák právě zjistil, jaká nádhera, požitek a rozkoš je shlížet na zem ze hřbetu tohoto živého, hrdého tvora plného bujné energie. A ačkoliv se namísto důstojné projížďky jen podivně sune prostorem, je šťasten...

Pokud jste jízdu na koni zatím nevyzkoušeli, vřele vám ji doporučuji. Ten zážitek opravdu stojí za to. Vůbec nevadí, že nechcete trávit dovolenou kdesi na vnitrozemském ranči, ale toužíte se vyhřívat na žhavém slunci u teploučkého moře... Chcete koně i moře? Máte je mít.

Kde slunce svítí celý rok

Stačí vyrazit na Kypr. Tento středomořský ostrov je pro dovolenou jako dělaný. Vždyť slunce tady svítí téměř celý rok - 322 dnů. Moře je průzračné a od konce května do listopadu příjemně teplé, lákající k bezstarostnému skotačení nebo k nejrůznějším vodním sportům.

Ve vnitrozemí ostrova zase zve k návštěvě množství historií dýchajících klášterů, ukrytých v lesích pohoří Troodos. Samo pohoří je propleteno sítí turistických a cyklistických stezek. Let z Prahy na letiště v Larnace trvá 3,5 hodiny. Po příletu je třeba posunout si ručičky hodinek o jednu hodinu dopředu.

Je jen na vás, jaký typ odpočinku na ostrově zvolíte. Chcete se jen povalovat na písčité pláži nebo vyzkoušet něco odvážnějšího - vodní skútr (8-10 CYP/15 min.) nebo let padákem za motorovým člunem (deset minut asi 12 CYP)?

Nebo chcete raději brouzdat mnohakilometrovými horskými stezkami? Prohánět se krajinou na hřbetu koně nebo si vyšlápnout na horském kole? Nebo chcete prožívat chvíle svého volna prací? Například česáním mandarinek, pomerančů, citronů, oliv či dojením krav a ovcí? To všechno Kypr nabízí.

Dokonale vybavená turistická letoviska s bohatým výběrem pohodlných hotelů všech cenových relací jsou samozřejmostí. Ale co když už té turistické industrie máte dost? Co když toužíte po něčem jiném, klidném. Po něčem, co je více spojeno s životem místních lidí?

Agroturistika láká stále víc

Pak je pro vás jako dělaná agroturistika, která se na ostrově poměrně rychle zabydluje. Ubytováni jste v původních kamenných vesnických domcích, které jsou citlivě renovované a zároveň přizpůsobené potřebám dneška. Můžete se tak ocitnout v domě s dvousetletou historií, vybaveném stylově jako za časů našich prababiček, ovšem s elektřinou, splachovacím záchodem, sprchou s teplou vodou, elektrickým sporákem, ledničkou...

Zdá se dokonce, že společnost, která agroturistiku na ostrově provozuje, se snaží vyjít hostům vstříc ve všem všudy. Takže jsme například uprostřed dvora jednoho takového krásného starobylého romantického stavení narazili na velký moderní bazén. Možná že v horkých letních dnech přijde vhod, i když podle mě na tomto místě působí poněkud nepatřičně.

Na hostech samotných je, zda se rozhodnou v takovém domě jen bydlet a jinak trávit běžnou dovolenou u moře, nebo vyzkouší i nějakou práci. Nabízí se třeba dojení krav či sběr citrusů nebo oliv. Návštěvníci si mohou zaplatit výuku jízdy na koni (asi 14,30 CYP za půl hodiny) nebo zkusit třeba rybaření. Mohou si také domluvit, že týden stráví v domku na pobřeží a týden v horách.

Místo pro romantiky

Kypr si podle báje zvolila za místo svého narození antická bohyně lásky a krásy Afrodité.

Tady, v zátoce zvané Pietra tou Romiou, prý vystoupila na břeh, zrozená z mořské pěny. Moře je tu neklidné i dnes. Vlny se znovu a znovu rozbíjejí o skalní útesy a vytvářejí stále novou bohatou pěnu.

Místo je jako stvořené pro romantické duše. Zvláště když prozradíme, že kdo tady na oblázkovém pobřeží najde kámen ve tvaru srdce, čeká ho prý silná osudová láska. Zda šťastná, či nešťastná, už ale pověst nedodává.

Ráj pro milovníky dobrého jídla a pití

Na Kypru, ostrově prodchnutém dávnou a spletitou minulostí, žijí pohostinní, vstřícní a milí lidé. Toto místo si oblíbí nejen milovníci historie, archeologických vykopávek, ale také znalci dobrého jídla a pití.

Už předem upozorňuji: na předsevzetí, že na této dovolené shodíte pár kilo, rychle zapomeňte. Spíše se smiřte s představou, že si jich domů ještě o něco víc povezete.

Místní speciality jsou totiž výběrem toho nejlepšího z kuchařského umění Řeků, Turků, Libanonců, Syřanů či Arménů, ale také například Italů, Francouzů a Britů. Vyberete si z široké nabídky ryb, různých druhů masa i zeleniny. Samozřejmostí je, že vše je připravováno na výtečném olivovém oleji.

Oblíbeným stylem stolování jsou tzv. meze. Na malých talířcích jsou postupně přinášeny nejrůznější pochoutky. Začíná se většinou pomazánkami, jako je například tahini ze sezamových semínek, dále naloženou zeleninou a olivami, přes vinné listy plněné rýží a masem - dolmades. Pak přicházejí na řadu nejrůznější druhy masa včetně pochoutek z mletého, jako jsou například keftedes.

Což takhle dát si halloumi

Naprostou nutností je ochutnat grilovaný kozí sýr halloumi. Pod zuby sice trochu vrže, ale jsem si jistá, že až okusíte, poběžíte si honem přidat. Je voňavý a lahodný. Kulinářským zážitkem je ovšem i obyčejná návštěva lisovny oliv. Tedy spíše malé, stroze vybavené místnosti za lisovnou, kde se čerstvě vylisovaný olej ochutnává. To jen namočíte opečenou veku do oleje ochuceného solí a několika kapkami citrónu, okusíte a máte pocit, že jste v ráji.

Kdo na Kypru neochutná místní sladkosti, jako by tady nebyl. Jsou sladké, přesladké. Ale jedinečné. A je jedno, zda jde o klasické dobroty z medu či sirupu, listového těsta a ořechů nebo například čokoládové dorty.

Stejně je nutné vyzkoušet kyperskou kávu vařenou v měděné džezvě a na horkém písku. Musíte však předem říci, jak sladkou si ji přejete. Zcela bez cukru je kafe sketo, mírně sladká metrio a opravdu, ale opravdu sladká glyko. Podává se v malých šálcích bez lžičky.

Commandaria připomíná portské

Ochutnat byste měli i místní dezertní víno Commandaria, které ze všeho nejvíc připomíná portské a na Kypru se vyrábí z polousušených bílých hroznů už 800 let. Protože je na výrobu commandarie třeba mnoho času a místa, velké vinařské závody ji nevyrábějí. Povolení od státu k její výrobě má šest vesnic na jižních svazích Troodu.

Od nich ji pak odkoupí vinařské závody v Limassolu, které pak commandarii dlouhé roky skladují ve velkých dubových sudech. Existuje i více než stoletá commandaria, která už se však prý pije jen jako lék. Commandaria je vedle sošky Afrodité typickým suvenýrem z ostrova.

Že jsou tu lidé opravdu pohostinní, dokazuje i příhoda z malé taverny nedaleko letoviska Agia Napa. Hladoví jsme se tady zastavili na oběd. Objednali jsme si jedno z místních jídel - moussaku, což jsou zapečené brambory s mletým masem a lilkem, zalité bešamelovou omáčkou. Starší majitel nám osobně donesl objednané jídlo a k tomu ještě na talířku pečenáče.

Už jsme se chtěli bránit, že ty jsme si neobjednali, když s úsměvem prohlásil, že jde o pozornost podniku. Poté významně dodal, že je to jeho specialita. Nebyly špatné, jen chtěly ještě pár dnů uležet. Na úplný závěr jsme obdrželi darem sklenku místní brandy, která připomíná řeckou metaxu.

Čechům chutná afelia

Čechům prý na Kypru náramně chutná místní specialita z dušené vepřové kýty na červeném víně a koriandru afelia. Připraví se z kila vepřové kýty, 2-3 sklenic červeného suchého vína, hrsti rozdrceného suchého koriandru (kuličky), 2-3 sklenic vody.

Maso se nakrájí na kostky a naloží do vína s koriandrem. Nechá se přes noc marinovat. Druhý den se maso vyndá, nechá okapat a na kastrolu s trochou oleje se opeče. Pak se k němu přidá nálev, ve kterém se maso marinovalo, a voda. Dusí se do změknutí. Nakonec se přihodí trocha soli. Vhodnou přílohou je kuskus nebo osmažené brambory.

Národním jídlem kyperských Řeků je však údajně oftokleftiko, což je maso, většinou skopové, pečené na dřevěném uhlí. To prý se dá do hrnce maso, brambory, pepř, bobkový list, skořice a sůl. A spolu se to peče asi šest hodin.