Ukrajina se svými více než šesti sty tisíci kilometrů čtverečních je však země větší než Francie (jen v počtu obyvatel za ní asi o 12 miliónů zaostává) a může nabídnout řadu dalších turisticky zajímavých regionů.

Halič a Volyň se starobylým Lvovem - tady je stále silný polský a ještě i rakousko-uherský vliv, Bukovinu s městem Černovcy (kdysi třetí největší město Rakouska- Uherska po Vídni a Praze. Dodnes tu patří k nejhezčím památkám stavby českého architekta Josefa Hlávky). Českého turistu může zaujmout například hlavní město Kyjev nebo černomořský přístav Oděsa.

Z celé Evropy

U Černého moře leží více než dvě stě let na údajném místě starověké řecké osady přístav Oděsa. Vždycky byl a je kosmopolitním městem, kde žijí desítky národností - vedle Ukrajinců a Rusů také Řekové, Bulhaři, Poláci (ti tu mají i své mnichy), Turci, Arméni, Moldavané, ale i Češi.

 Ze šestnácti našich krajanských spolků na Ukrajině působí dva v Oděse. Předsedkyně České rodiny paní Bobrovská, jejíž prarodiče přišli na Ukrajinu ještě před 1. světovou válkou, odpovídá na otázku, co se jí nejvíc ve městě líbí, že právě snášenlivost mezi příslušníky různých národností.

Kdysi tvořili víc než polovinu obyvatel Židé, dnes jich je oficiálně pouhých třicet tisíc. Letos v květnu se konaly v Oděse Evropské dny pod kuriózním heslem "Evropané všech zemí, spojte se ... v Oděse!"

Město je přehledně šachovnicově rozděleno sítí ulic rovnoběžných s nábřežím a na ně navazujících ulic příčných.

Jména velikánů

Řada veřejných prostranství nese názvy jako Řecká, Francouzská, Židovská, Polská, další jsou pojmenovány po lidech, kteří se zasloužili o město: Deribasovskaja (španělský generál José de Ribas se zasloužil o vznik novodobého města) či Rišelijevskaja (francouzský vévoda de Richelieu vedl Rusy v boji proti Turkům a byl poté carem pověřen řízením města). Jeho pomník je dominantou Přímořského bulváru.

Historické názvy zůstaly většinou zachovány i za "reálného socialismu". Snad nejproslulejším místem města je Potěmkinské schodiště, známé díky Ejzenštejnově filmu Křižník Potěmkin, jehož scéna natočená na schodišti patří k vrcholům světové kinematografie. Od přístavu vede podél schodiště bezplatná lanovka. Osobnímu přístavu dominuje výškový hotel Oděsa, postavený v 90. letech díky investici židovské rodiny, která emigrovala z Oděsy do Ameriky.

Kamenné dějiny

Nedílnou součástí města jsou mnohakilometrové katakomby v bývalých vápencových dolech. Za války sloužily jako úkryt bojovníkům protifašistického odboje. Ve městě bylo restaurováno hodně krásných, hlavně secesních domů, ale stále je dost míst, kde se zastavil čas a řada pěkných historických budov ještě čeká na své investory.

Z církevních staveb zaujme mimo jiné replika mohutné Preobraženské katedrály z konce 18. století, zničené bolševiky ve 30. letech. V parku kolem ní se konají různé manifestace, v poslední době třeba protest pravoslavných věřících proti promítání filmu Šifra mistra Leonarda. Hned vedle pod přístřeškem hrají na lavičkách penzisté tradiční šachy a domino a prokládají to doušky vodky.

Jednou z nejhezčích staveb města je budova opery, postavená před více než sto lety architekty Fellnerem a Helmerem, autory karlovarského městského divadla i někdejší tamější kolonády u Vřídla, zničené za války. V blízkosti opery vyrostl v poslední době luxusní výškový obytný dům, jehož dvě patra převyšovala historickou památku.

Nedávno nové vedení města rozhodlo k velké nelibosti majitelů domu, že horní patra musejí být odstraněna. Je to k nevíře, ale v současné době je opravdu rozebírají!

Kyjev je hezké město v rozlehlém parku

Hlavní město Ukrajinské republiky Kyjev leží na (údajně sedmi) kopcích a protéká jím nejmohutnější ukrajinská řeka Dněpr. Na jaře tu kvete neskutečné množství kaštanů, z nichž část je růžových - tuto odrůdu vyšlechtili ukrajinští botanici. Charles de Gaulle měl kdysi při návštěvě Kyjeva prohlásit, že už viděl hodně parků ve městech, ale nikdy město v parku. V osmdesátých letech 20. století slavila metropole 1500 let existence. V 10. století byla sídlem prvního státu východních Slovanů - Kyjevské Rusi, do této doby se datuje i přijetí křesťanství svatým Vladimírem.

Od 17. století byla Ukrajina svázána volnějšími i co nejtěsnějšími svazky s Ruskem a musela prožít slavnější i málo slavné momenty své historie. K nejhorším patřily stalinské represe a hladomor ve 30. letech i období fašistické okupace. Před patnácti lety dosáhla bývalá sovětská republika samostatnosti.

Mumie mnichů v podzemních chrámech

Nejproslulejší architektonickou památkou je Kyjevo-Pečorská lavra (lavra je nejvyšší titul mužského kláštera) z poloviny 11. století. Jsou tu podzemní chrámy a chodby až dvacet metrů hluboké, kde žili mniši a kde byli někteří také pochováni. Díky příznivým podmínkám se těla zachovala jako mumie, jimž věřící přisuzují moc uzdravovat nemocné.

Uspenský chrám (Nanebevstoupení Páně) byl za války téměř zničen a rekonstruovali jej teprve před několika lety. Dalším proslulým kostelem ve městě je barokní chrám sv. Andreje, čnící vysoko nad Dněprem. Projektoval ho Rastrelli, známý mimo jiné jako architekt nejkrásnějších staveb Petrohradu.

K cenným památkám z počátku 11. století patří i Zlatá brána, z níž část byla poničena vojsky chána Batyje v roce 1240. K malebným koutům Kyjeva patří ulička Andrejevskij spusk (svah), proslulá díky dílům Michaila Bulgakova, i celá "dolní" čtvrť kolem řeky. Na ulici Jaroslavův val jsou krásné domy z přelomu 19. a 20. století, z nichž část je dokonale restaurována.

Pivo na zahrádce jako v Čechách

Současným centrem města je široký bulvár Chreščatik, zničený za války a poté vybudovaný v megalomanském socialistickorealistickém slohu. O víkendech je tu stoprocentně pěší zóna, po níž korzují místní i návštěvníci města, konají se tu nejrůznější shromáždění - jedni bojují za větší samostatnost a jiní zase za těsnější spolupráci s Ruskem.

 Ve stáncích, zahrádkách i na ulicích popíjejí staří i mladí pivo, často i české. Na Majdanu nezaležnosti (Náměstí nezávislosti) vyrostl k výročí osamostatnění země monumentální sloup připomínající tuto pro Ukrajince vskutku přelomovou událost.

Ukrajinci si váží svých velikánů - po Tarasu Ševčenkovi je pojmenována v hlavním městě univerzita, budova opery, park, muzeum, náměstí, jeden z hlavních bulvárů i třeba stanice metra. Další spisovatelé, herci a umělci mají aspoň svůj pomník či pamětní desku.

 

Rady a doporučení na cesty
Dopravní spojení do Kyjeva: přímý vlak z Prahy překoná vzdálenost 1477 km za zhruba 36 hodin (časový posun je +1 hodina), do Oděsy lze cestovat s přestupem ve Lvově za 38 hodin nebo se dvěma přestupy a při delší vzdálenosti za 33 a půl hodiny. Do Kyjeva jezdí denně autobus z Prahy a dalších českých měst. Letecké spojení z Prahy dvanáctkrát týdně provozují střídavě ČSA a ukrajinský Aerosvit, od nového letového řádu je denně v provozu přímá linka ČSA do Oděsy.
Oficiálním úředním jazykem Ukrajinské republiky je samozřejmě ukrajinština, ale rusky se lze domluvit téměř s každým - nemluvě o silné ruské menšině na východě i třeba v hlavním městě. Jedná se o tom, že ruština by měla být druhým, regionálním jazykem hlavně právě v takových regionech.
Ukrajinskou měnou je hrivna (hřivna), je to cca 4,5 Kč. Za euro dostanete tedy cca 6,4 hrivny, přičemž kurz se v jednotlivých směnárnách téměř neliší a na rozdíl od pražských směnáren turista dostane skutečně netto částku uvedenou jako nákup.
Jediný průvodce po Ukrajině v češtině - překlad anglického autora (Andrew Evans: Ukrajina, nakladatelství JOTA, 2005) - líčí složité odbavování na hranici. To už dnes není pravda: vyplníte jen malý statistický dotazník - jednu část si ponechají orgány pasové kontroly při příjezdu a druhou při odjezdu. Pouze při dovozu většího množství hotovosti se doporučuje vyplnit i celní prohlášení, abyste předešli případným problémům při cestě zpět.
Restaurace s typickou národní kuchyní lze najít v každém městě - v Oděse např. Ukrajinska lasunka, ale i s jídly kuchyně gruzínské, uzbecké nebo židovské (v tomtéž městě Fat Mozes). Výběr, kvalita i ceny jídel v samoobslužných restauracích hypermarketů i v některých kavárnách cizince příjemně překvapí.
Česko-Ukrajina: Na domě č. 36 v kyjevské ulici Volodimirska, kde byl kdysi hotel Praha, je pamětní deska Jaroslava Haška (nedávno odhalili ve městě i pomník dobrého vojáka Švejka). Hašek byl do roku 1916 v zajateckém, táboře na periférii města a pak bydlel dva roky v tomto domě, který byl od počátku 20. století společenským střediskem Čechů. Desku s českým a ukrajinským textem tu má i Dr. Václav Vondrák, významný činitel odboje, narozený na Volyni - zemřel v 60. letech v Chile. A konečně na sousedním domě je deska věnovaná u nás dnes už téměř neznámému, na Ukrajině populárnímu archeologovi Čeňku Chvojkovi. V poslední době roste rozsah vzájemného obchodu s Ukrajinou: automobilka Škoda montuje vozy v Salamonovu, v pivovaru Oboloň se vyrábí licenčně Staropramen, Česko investuje do oděské elektrárny, cestovní kanceláře vysílají zejména do českých lázní ročně stovky pacientů (pražský Jason Travel má v Kyjevě vlastní pobočku, která zastupuje i centrálu pro cestovní ruch CzechTourism). Na nové padesátihrivnové bankovce je zobrazen někdejší prezident Ukrajinské lidové rady Mychajlo Hruševskyj, který po příchodu bolševiků emigroval do Československa a žil v Praze - na Letné má pamětní desku s ukrajinským a českým textem. Byl i čestným členem České akademie věd.