Článek
Thomasi Petersovi onen obřad stále ještě nezevšedněl. „Okamžiky, kdy si obléknu stejnokroj římského vojáka, si vychutnávám, jako kdyby to bylo poprvé,“ svěřuje se. Má také proč: parádní vycházková uniforma setníka armády Římské říše umí oslnit.
Peters odvádí návštěvníky do epochy, kdy světu vládl právě Řím a císaři psali dějiny také v německém Trevíru, jedné z klíčových bašt na sever od Alp. Přímo v Portu Nigra, jedinečně dochované římské Černé bráně v severní části městského opevnění, čekají na hosty představení příběhy císařů a bojovníků, křesťanů i barbarů, ale také démonů.
Diváky nečeká nečinné přihlížení, protože někteří z nich vstoupí aktivně do děje — třeba při předávání imaginárního kamene na hradbách či jako vykonavatelé rozkazů poněkud zupáckého setníka. Na konci vyprávění vyvstane centurionovo tajemství. Víc prozrazovat se ani nesluší, ani nepatří.
Centurion a mobily
Divadelní kus, který předestře půvab zlaté římské éry, kdy císař Konstantin zvažoval, že se v Trevíru usadí natrvalo, se zrodil v roce 2003.
„Tradiční pojetí, kdy průvodce odříkává data, jména a letopočty, nemá dnes, kdy se nezanedbatelná část života přesunula do chytrých telefonů, tabletů a počítačů, naději zaujmout obzvlášť mladší hosty,“ podotýká Norbert Käthler z Trevírské turistické a marketingové agentury.
Ta připravila mj. nejrůznější aplikace, weby a tweety, kde si zájemce může kupříkladu zamluvit vše, co uzná za vhodné, zasoutěžit si či sepsat krátké hodnocení svých turistických zážitků.
Mimochodem, ani centurion v Černé bráně nebere sociální média na lehkou váhu. Na úvod exkurze, hned poté, co se představí, opisem požádá o komunikační vakuum: „Nezapomeňte si po prohlídce zase zapnout mobily!“
Wiesbaden jde na to i provokací
Jen si to představte: centrem noblesního lázeňského města, v němž dodnes vězí starosvětský duch noblesy, pohody a lesku, se rozléhá burácení hodně silných mašin, na nichž si to sviští stejně silní, potetovaní a testosteronem nabití muži a – budiž genderovým pravidlům učiněno zadost – i několik žen. V lázeňském Wiesbadenu působí jako pěst na oko. „Právě proto jsme si sem harleyáře pozvali,“ vysvětluje Simone Zagrodkinová z městské turistické agentury jeden z tahů, jak k Wiesbadenu přilákat pozornost.
A to se očividně daří. Wiesbaden, hostitel letošního ročníku German Travel Mart (GTM), největšího turistického veletrhu Spolkové republiky, zaznamenal v letech 2005 až 2018 nárůst přenocování, a to nejen lázeňských hostů, o 31 procent na 1,25 milionu ročně, přičemž obrat loni činil 671 milionů eur (17,17 mld. korun).
V celostátním měřítku si Spolková republika vede stejně zdatně. Petra Herdoferová, šéfka Německé turistické centrály (DZT), tudíž mohla na GTM oznámit, že loňský rok přinesl podeváté za sebou rekordní výsledek, konkrétně 87,7 milionu přenocování v celostátním měřítku, zatímco v roce 1993 to číslo činilo 40,6 milionu.
Také hosté z České republiky se činí. DZT zaznamenala loni rekord – přes 1,3 milionu přenocování hostů z Česka v ubytovacích zařízeních s více než deseti lůžky včetně kempů, o 12,4 procenta více než předloni a o 79,6 procenta víc v porovnání s rokem 2008.
„Když se sejde hezké počasí s dobrou ekonomickou kondicí ČR, spousta Čechů se vydá na cesty. Rovněž roste obliba německých turistických destinací u českých obyvatel,“ řekl Právu Jan Pohaněl, vedoucí zastoupení DZT v České republice.
Dvojka v Evropě. A zájem roste
Německo se se loni umístilo jako druhé mezi nejvyhledávanějšími evropskými destinacemi. V roce 2018 zaznamenalo 59 milionů příjezdů hostů. Překonalo ho jen Španělsko (66,5 milionu), třetí skončila Francie (44 milionů).
Nejvíce návštěvníku dorazilo autem (49 procent), letecky (32 procent) a autobusem a vlakem (po osmi procentech). Očekává se, že SRN v roce 2030 zaznamená 121 milionů přenocování, vyplývá z informací Německé turistické centrály.