„Tohle jsou cihly, které vypadly z původní zdi. Používáme je k opravě poškozených částí,” vysvětluje agentuře AFP Li Ťing-tung, jeden z dělníků, kteří se oprav účastní.

Počasí, zub času a kroky milionů lidí zanechaly svou stopu na mnoha úsecích Velké čínské zdi, která byla budována mezi 5. stoletím před Kristem a 18. stoletím. Na části zdi v Ťien-kchou, venkovském předměstí Pekingu, používají dělníci elektrický zdvihač, aby obrovský kámen vynesli vzhůru a zasadili jej do části zhroucené zdi.

Používají směs vody a vápenné malty přivážené na hřbetech oslů, aby kameny pospojovali. Někdy trvá až 45 minut, než se jim podaří zasadit jeden jediný kámen.

Je to vyčerpávající a poměrně špatně placená práce: pouze 150 jüanů na den (asi 490 Kč). S touto částkou je ve městě obtížné vyjít, ale na venkově umožňuje slušný život.

Inženýr Čcheng Jung-mao, který řídí práce v Ťien-kchou už 15 let, novou metodu restaurování vítá. Umožňuje podle něj vyvolat v návštěvnících dojem, že je zeď původní, jako by nikdy nebyla opravována.

Rychlá rekonstrukce pobouřila

Na Velkou čínskou zeď se přijíždí ročně podívat asi deset milionů turistů. Nejde o souvislou stavbu od jednoho konce ke druhému, ale o komplex někdy velmi rozdílných opevnění postavených v různých obdobích s cílem chránit starou severní hranici Říše středu.

Od severovýchodu Číny až po poušť Gobi na severu země stojí části různých zdí na tisíci kilometrech: celkem se Velká čínská zeď táhne v délce asi 9000 kilometrů.

V roce 2016 byl úsek starý 700 let v Liao-ningu na severovýchodě ve spěchu zrestaurován a cesta na vrcholu zdi umožňující průchod pěším byla celá pokryta cementem.

Snímky byly uveřejněny na sociálních sítích a mnoho lidí pobouřily. Psalo se tam o zrestaurovaném úseku jako o „práci lidí, kteří ani nedokončili základní školu”, někteří zase psali, že jim při pohledu na takovou práci puká srdce. Někteří restaurátoři si „pletou restaurování zdi se stavbou turistické atrakce”, napsal oficiální list China Daily.

Ministerstvo kultury a turistiky v reakci na to zveřejnilo začátkem letošního roku nový plán, podle něhož by měly být zrestaurovány poškozené části, ale jen minimálně. Někteří dělníci jsou však skeptičtí. „V minulosti se opravovala celá zeď. Dnes se spíše opravuje méně a více se nechává v původním stavu,” vysvětluje Li Ťing-tung.

Nový plán sice umožní zachovat původní vzhled, Li se však obává, jak dlouho vydrží opravy, které dělá. „Nápad je to dobrý. Osobně si však myslím, že to bude vypadat stále jako poškozené, zvláště ve svahu. Za rok se to turistům pod nohama rozpadne,” předpovídá.

V Pa-ta-lingu, na jedné ze sekcí nejbližších Pekingu, to vypadá úplně jinak: zeď pocházející ze 16. století byla nedávno s obtížemi restaurovaná a návštěvnost je taková, že to tam vypadá jako v metru v době špičky. V reakci na to Čína od začátku června omezila na 65 000 za den počet turistů, kteří mohou na zeď.