Kulturní památku koupil s manželkou Radkou na podzim 2012. Zájemců o celé panství bylo tehdy podle něj více, ale zájem měli hlavně o okolní lesy čítající 380 hektarů. „Asi jsme byli první, kdo řekl, že zámek opraví,” uvedl Turek. Zámecký areál byl tehdy ve velmi špatném stavu. Hodně utrpěl za minulého režimu, kdy byl využívaný k rekreaci zaměstnanců textilního podniku. „Netušili jsme, k čemu jsme se uvázali. Všechno jsme museli udělat znovu,” uvedl Turek.

Návarovský zámek nechala postavit hraběnka Marie Angela Lamotteová (Nounkelová) v letech 1664 až 1666. Po sérii požárů a přestaveb ztratily budovy s výjimkou altánu i poslední zbytky barokních fasád a řada objektů časem podlehla destrukci. Díky rekonstrukci znovu získal areál barokní podobu. Opravy se dočkal nejen samotný zámek, ale také dům hospodáře, stodoly, konírna, altán a oranžérie. Majitelé také zvelebili tříhektarový zámecký park, zahradu a nádvoří.

Vlastníci zámku dostali nedávno za zrestaurování zámecké kaple cenu Národního památkového ústavu.

Vlastníci zámku dostali nedávno za zrestaurování zámecké kaple cenu Národního památkového ústavu.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Nejhodnotnější částí areálu je kaple, jejíž obnovu ocenili letos v celorepublikovém měřítku i památkáři. Za minulého režimu tam byl sklad potravin, dávali se tam třeba ulovení kanci. Restaurátor Tomáš Berger kapli navrátil podobu z vrcholného baroka.

Odstraňovaly se druhotné výmalby, opravovaly štuky, původní polychromie, zlacení a stříbření. „Tomáš Berger tady strávil ohromnou dobu s celým svým týmem restaurátorů a dali to dohromady,” řekl Turek. Kaple opět slouží svému účelu, mše se koná první neděli v měsíci a dochází na ni několik desítek lidí.

Památka získala ocenění

Radost má Turek i z konírny. „Je to jedna z nejkrásnějších břidlicových staveb, skoro bych řekl v celé České republice, na kterou byl takovou dost neumětelskou rukou hozen betonový překlad,” uvedl. Konírně, jež má na délku asi 50 metrů, podle něj navrátili původní podobu. Znovu vidět je i kamenná podlaha, jež byla desetiletí ukrytá pod nánosy bahna. „Manželka nechala každý šutr vytáhnout, zapsat, očistit a sestavit to znovu,” dodal Turek.

Obnova zámku, která letos získala ocenění Památka roku Libereckého kraje, je u konce. „Kolik to stálo, vám neřeknu. Sám to nevím. Každý měsíc mi chodily faktury, které začínaly jedničkou a bylo tam hodně nul. V určitém okamžiku jsem to přestal počítat,” uvedl spolumajitel zámku.

Majitelé zámku mají radost i ze zrestaurované konírny.

Majitelé zámku mají radost i ze zrestaurované konírny.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Do obnovy zámku podle svých slov investoval zisk z 15 let podnikání v různých firmách. V minulosti si říkal, zda se s manželkou nezbláznili, dnes vydaných peněz nelituje. „To po nás zůstane. Bude to nějaké kulturní dědictví Libereckého kraje. Když sem třeba přijede v neděli plno lidí na mši a po ní jdou do parku, tak to je ten krásný okamžik, který za to stojí,” dodal.

Zámek je přístupný při příležitostných akcích, s vytvořením prohlídkové trasy zatím majitelé nepočítají. „Zámek není tak velký, jak zvenčí vypadá,” řekl Turek. Část prostor navíc obývají majitelé, jejich hosté a zaměstnanci.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.