Seefeld leží v Tyrolsku nedaleko rakouskoněmecké hranice zhruba na půl cesty mezi Innsbruckem a Garmisch-Partenkirchenem. Městečko se rozprostírá na jižně orientované náhorní plošině nad údolím řeky Inn v nadmořské výšce kolem 1200 metrů. Jeho centrum, které v sobě kombinuje šarm malebné alpské vesničky s moderním horským střediskem, protíná elegantní pěší zóna s desítkami obchodů, restaurací a kašen – samozřejmě s pitnou vodou. Přitom spodní stanice lanovek jsou odsud vzdálené, jen co by kamenem dohodil, stejně jako jezero Wildsee.

Společně se Seefeldem do Olympiaregionu patří sousední městečka Leutasch, Mösern, Reith a Scharnitz.

Po stopách doby ledové

Z jezer vhodných ke koupání místní doporučují Möserer See (1292 m). Půvabné horské jezírko, v jehož blankytně čisté vodě se prohání několik druhů ryb a kde nechybí ani malý ostrůvek, je ukryté v lese nad Mösernem. Snadno k němu dojdete i s kočárkem.

Na břehu stojí příjemná hospůdka Seestuben, hned za ní je dětské hřiště a lanový park. A právě zde začíná naučná stezka věnovaná době ledové. Tucet infotabulí doplněných interaktivními prvky přibližuje postupnou proměnu zdejšího kraje a vliv na současnou podobu ORS. Místní údolí totiž bývalo vyplněné ledovcem, z něhož vykukovaly jen špičky mohutných hor, které se nad ním tyčí dnes.

Stezka lemovaná mnoha mraveništi končí u vyhlídky „himmelskino“ Brunschkopf, odkud je jako na dlani vidět Seefeld a za ním hora Rosshütte. Na horizontu se rýsuje ledovec Olperer a plejáda vrcholů včetně nejvyšší německé hory Zugspitze (2962 m).

Geisterklamm, soutěska duchů

Geisterklamm, soutěska duchů

FOTO: Roman Zvarič, Právo

Pokud doba ledová není váš šálek čaje, můžete na tuto vyhlídku vyrazit ze Seefeldu po Lyžařské stezce, která se věnuje historii severského lyžování ve zdejší oblasti od meziválečného období až do současnosti. Třetí trasa na Brunschkopf, Stezka duševní síly, je určená pro ty, kteří hledají vnitřní klid.

Naučná stezka na spoustě exponátů a zastávek ukazuje, jak to v kraji vypadalo v době ledové.

Naučná stezka na spoustě exponátů a zastávek ukazuje, jak to v kraji vypadalo v době ledové.

FOTO: Roman Zvarič, Právo

Ať zvolíte jakoukoli z nich, na cestu zpět se můžete vydat oklikou kolem jezer Wildmoossee a Lottensee – obě jsou zvláštním přírodním úkazem, neboť voda v nich střídavě mizí a zase se objevuje.

Rosshütte

Na Rosshütte šplhá zubačka, která vás vysadí ve výšce 1750 m, a dále pokračuje lanovka na vrchol Seefelder Joch (2064 m). Odtamtud vede tzv. královská túra přes trojici vrcholů s mohutnými kříži: Seefelder Spitze (2220 m), Härmelekopf (2224 m) a Reither Spitze (2373).

Na královské trase tří vrcholů

Na královské trase tří vrcholů

FOTO: Roman Zvarič, Právo

Výhledy na této trase nemají chybu: Seefeld, nad ním strmé svahy s hlubokými lesy a jezery, obzor kolem dokola lemovaný majestátními horskými štíty. Úžasná a poměrně obtížná túra zabere asi tři hodiny. Z posledně jmenovaného vrcholu lze zamířit buď na zasloužené občerstvení (a případně nocleh) do chaty Nördlinger Hütte, pěšky dolů do Seefeldu, nebo na lanovku Härmelekopfbahn (2045 m), která vás doveze zpět k horní stanici zubačky.

Při čekání na lanovku můžete pozorovat paraglidisty, kteří mají právě zde startovací plochu ke svým odvážným letům. Ať už se budete vracet zpět do údolí zubačkou, nebo půjdete pěšky, všimněte si jezera Kaltwassersee – má tvar srdce.

Přestože je ORS sevřený mezi pohořími Wetterstein a Karwendel, většina zdejších cyklostezek není nijak extrémně náročná. Právě cyklistice – společně s turistikou – je Seefeld zaslíbený: přes 570 km cyklotras, které se vinou údolím i po okolních svazích, je v perfektním stavu. Široké, dokonale značené a vybudované tak, aby se na dvou kolech dalo dojet prakticky kamkoli.

Velká pozornost je věnována elektrokolům. Jejich půjčovny sídlí doslova na každém rohu, mají k dispozici modely pro začátečníky i pokročilé a speciální cyklomapy, kde jsou vyznačeny trasy s dobíjecími stanicemi. Na strojích s baterií zde jezdí zhruba tři čtvrtiny cyklistů.

Závody u kostela

Zřejmě nejznámější stavbou v Seefeldu je Jezerní kostel svatého Kříže (Seekirchl), který nechal v 17. století vystavět arcivévoda Leopold V. Habsburský. Ikonický barokní kostel stojí mimo centrum města na rozlehlé pláni, kde se konají starty běžkařských závodů.

Jezerní kostel svatého Kříže

Jezerní kostel svatého Kříže

FOTO: Roman Zvarič, Právo

Ve svahu přímo nad kostelem stojí areál Olympiabad, komplex venkovních i krytých bazénů s vodní plochou 630 m2 a s řadou atrakcí, jimž dominuje 140 m dlouhá divoká řeka. To vše doplňuje saunový svět a různé relaxační zóny – samozřejmě s výhledem na hory. Golfisté zase ocení osmnáctijamkové hřiště ve výšce 1300 m zasazené do půvabné alpské krajiny poblíž zmíněného jezera Wildmoossee.

V Mösernu je k vidění největší volně zavěšený zvon v Alpách, tzv. Zvon míru, který symbolizuje přátelství a dobré sousedské vztahy mezi alpskými zeměmi. Mohutná konstrukce, na níž visí, musí udržet nejen přes deset tun bronzu, ale také extrémní vibrace při zvonění. Zvon totiž není jen na ozdobu, ale každý den v 17 hodin se skutečně rozezní. Jeho jasný zvuk se nese široko daleko a místní si podle něj řídí hodinky.

Zvon míru v Mösernu

Zvon míru v Mösernu

FOTO: Roman Zvarič, Právo

Od zvonu je úžasný výhled na údolí Inntal, kterým se jako stříbrná nitka táhne řeka Inn. Právě tento výjev před více než půltisíciletím učaroval Albrechtu Dürerovi, který si jej zde načrtl při cestě do Benátek a později ho přimaloval na svůj slavný autoportrét (dnes je k vidění v madridském Pradu). Jako ke všem zdejším atrakcím ve volné přírodě i ke Zvonu míru se můžete vydat po různých turistických trasách.