Vesnička Travancinha ztělesňuje skoro vše, co si můžete jen vzdáleně představit ve chvíli, když někdo vyřkne spojení „portugalský venkov”. Široko daleko žádné město, když se chcete dobře najíst, tak musíte popojet do nějaké z vedlejších vesnic a místní senioři si podobně jako ti čeští ukrajují z volného času tím, že pod vrbou u náměstí pozorují místní cvrkot. Pro ty neznalé událostí minulého roku by se mohlo zdát, že neexistuje poklidnějšího místa.

Cesta postavená Římany se nachází přímo ve vesnici.

Cesta postavená Římany se nachází přímo ve vesnici.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Minulý rok byl pro Portugalsko kritický, co do požárů. Při těch červnových přišlo o život 66 osob a při říjnových, které zasáhly i vesnici Travancinha, zemřelo v Portugalsku 45 lidí. Pro vesnici, která ve svém nitru uchovává mnoho domů starých až 500 let, to byla skutečně tvrdá rána.

Vzpomínky na požár

„Ten den si tu všichni pamatujeme až moc dobře - 15. října byl asi nejteplejší den v tom období. Ohně se nebývale šířily a některé vesnice ve středním Portugalsku, mimo jiné i Travancinhu, plameny zcela odřízly od světa,” popisuje mi Catarina z tradičního ubytování Chao do Rio, kde lidé bydlí v klasických chatkách doslova na dotek přírodě. Dvě ze šesti chatek jim tu vyhořely, stejně jako budova recepce.

Krajina se z požáru vzpamatovává pomalu.

Krajina se z požáru vzpamatovává pomalu, místní se ale snaží přírodě pomoci.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

„Měli jsme to štěstí, že nám tu pomáhalo bojovat s plameny celkem devět osob s velmi nouzovou výbavou, kterou jsme měli po ruce. Přišli jsme vyjma budov i o borovicový les. Ale víte, lidé jsou tu opravdu odolní a něco je nesrazí do kolen. Tam, kde byl les, se nyní nachází náš les budoucnosti. Zasázeli jsme tam duby, které odolávají požárům daleko lépe. A teď se snažíme v oblasti pomáhat s informovaností o klimatických změnách a o tom, jak je důležité vysázet lesy, které zde historicky stávaly přirozeně, protože umí odolat požárům,” dodala Catarina.

Ekologické ubytování Chao do Rio nacházející se uprostřed vesnice požár zasáhl také. Práce na znovuotevření zabraly sedm měsíců.

Ekologické ubytování Chao do Rio nacházející se uprostřed vesnice požár zasáhl také. Práce na znovuotevření zabraly sedm měsíců.

FOTO: Taťána Marenčíková, Novinky

A její slova o místních nejsou nikterak nadsazená. Už den po katastrofě začali pastevci znovu zasévat pole, aby měli čím krmit svá zvířata. Veškeré seno v oblasti totiž pohltily plameny, které se i kvůli silnému větru šířily krajinou doslova přískoky. Ceduli hlásící úroveň nebezpečí požárů už tak u vesnice uvidíte asi vždy. Přesně rok po požárů už jsou ale domy obnoveny a historická vesnice už opět vítá turisty, kteří si chtějí odpočinout od rušných měst v nitru portugalského venkova.

Před požáry se tu mají už na pozoru. Ukazatel nebezpečí naleznete přímo u vjezdu do vesnice.

Před požáry se tu mají už na pozoru. Ukazatel nebezpečí naleznete přímo u vjezdu do vesnice.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Skutečností je, že je Travancinha na klidné procházky jako dělaná. Všudypřítomné vinice totiž ukrývají mnoho historických perel, včetně budov vězení a lékárny ze 16. století či malebný kostelík z 18. století.

V budově vězení ze 16. století sídlila od konce 19. století nějakou dobu i škola.

V budově vězení ze 16. století sídlila od konce 19. století nějakou dobu i škola.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Travancinha se nachází v silně věřící oblasti, a tak je kostel z 18. století místem, kde se lidé často potkávají se sousedy.

Travancinha se nachází v silně věřící oblasti, a tak je kostel z 18. století místem, kde se lidé často potkávají se sousedy.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

A pokud jste spíše na přírodní památky než člověkem postavené budovy, určitě si nenechte ujít příležitost spatřit skálu nesoucí jméno po známém loupežníkovi a kriminálníkovi. Říká se, že Joao Brandao byl po skoro tři desítky let zdatným vyděračem, lupičem, ale i vrahem. A právě na skále připomínající křeslo měl vyčkávat na své oběti.

Na skále ve tvaru křesla měl vyčkávat proslulý bandita na své oběti.

Na skále ve tvaru křesla měl vyčkávat proslulý bandita na své oběti.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Kuriózní na příběhu je pak zejména to, že byl sice mnohokrát chycen a zatčen, ale i diky vlivu některých osob, kterým se existence šikovného kriminálníka v oblasti hodila, byl vždy osvobozen. Nakonec však zlé činy Brandaa narozeného v roce 1825 dohnaly a on byl roku 1869 konečně odsouzen za své zločiny k životu v exilu v Africe. Jenže i tam požíval mnohých privilegií a založil tam prosperující továrnu na brandy. Zemřel v Angole roku 1880 jako bohatý muž, a tak v jeho příběhu raději žádné poučení pro své ratolesti nehledejte...