Hlavní obsah

Hroby z první světové války byly nominovány na seznam UNESCO

Novinky, mšv

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rok 2018 symbolizuje 100 let od konce první světové války, konfliktu, jenž si vyžádal milióny obětí. Podél bývalé západní fronty jsou rozesety hřbitovy, jejichž význam a památka by nyní mohly být stvrzeny zapsáním na seznam kulturního dědictví UNESCO, píše agentura AP.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Hřbitovy a pomníky první světové války by se mohly dostat na UNESCOVideo: AP

 
Článek

Přes dva milióny vojáků leží v hrobech podél bývalé západní fronty. Hřbitovy a nekropole bývaly místem pro truchlení, dnes mají být především vzpomínkou na důležitou etapu světových dějin. Alespoň to tvrdí kancelář předsedy vlády vlámského regionu v Belgii, která zapsání na UNESCO navrhla. „Samozřejmě byly hřbitovy nejprve místem, kam chodili lidé oplakávat své milované, ale velmi rychle se z nich stalo něco víc,“ tvrdí manažer projektu Luc Vandael.

„Získaly jiný význam, nejsou už pouhými hřbitovy, ale jakýmsi voláním po klidu a smíření a spolupráci na globální úrovni,“ dodává Vandael. Předseda vlámské vlády Geert Bourgeois dodal, že nám podobná místa připomínají, jakou si máme vzít z minulosti lekci. „Hřbitovy a nekropole z první světové války jsou důležitým symbolem, který nás informuje o významu míru,“ tvrdí.

Dědictví celého světa

Všechna taková místa by podle Vandaela měla být zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO, protože je navštěvují lidé z celého světa, aby si připomněli ty, kteří ve válce položili svoje životy. Týká se to například pomníku ve francouzském Thiepvalu nebo hřbitova Tyne Cot v Belgii. „Představují odkaz desítek dnešních zemí a jejich obyvatel, je to skutečně světové dědictví, které si zaslouží být začleněno na seznam UNESCO,“ myslí si Bourgeois.

Jedním z nejvýznamnějších pomníků v Belgii je Menin Gate ve městě Ypry. Každý večer u něj schází skupina dobrovolníků, aby uctila památku padlých vojáků. Tato tradice se koná od roku 1928, kdy byl pomník odhalen. Přerušila ji jen německá okupace během druhé světové války. Jakmile bylo město opět svobodné, pokračovali lidé v tradici. „Naše dědictví je o míru, o našich hodnotách a smíření s minulostí,“ dodal předseda vlády.

Po konci první světové války začaly napříč Evropou vyrůstat také takzvané hroby neznámého vojína — památníky všem vojákům, kteří během konfliktu padli bezejmenní a nepodařilo se je identifikovat. Jeden takový se nachází například v londýnském Westminsterském opatství, v Paříži pod Vítězným obloukem nebo v Praze v Národním památníku na Vítkově.

Reklama

Výběr článků

Načítám