Spojené státy mexické zabírají obrovské území, téměř dva milióny čtverečních kilometrů, a pro Čechy jsou navýsost exotickou zemí. Stále více jich sem směřuje užít si zdejších pláží a teplého moře. Zůstanou tak většinou hned v místě svého příletu, na poloostrově Yucatán na jihovýchodě země.

Sopka Popocatépetl zakrytá sněhovou čepicí

Sopka Popocatépetl zakrytá sněhovou čepicí

FOTO: Profimedia.cz

Umělý Cancún

Lázeňské město Cancún vzniklo z rozhodnutí mexické vlády v roce 1970, v té době tady prý žilo asi 140 obyvatel.

Dnes jsou tu nové silnice, podél kterých za vysokými zdmi vznikly hotelové komplexy „all inclusive“. Kdo nechce, nemusí je vůbec opustit, má tu vše: obchody, vždy několik restaurací, které mají střídavě otevřeno celý den, herny pro děti, tělocvičny a bary pro dospělé. Jen se vyplatí ověřit si, jak je to s přístupem k moři.

Do Cancúnu většinou jezdí celé rodiny a pláže jsou přizpůsobené pro malé děti. V malých zálivech máte hodně dlouho vodu jen nad kotníky, pak uděláte pár temp a jste u řetězů a ohromných nápisů s varováním, že plavat dál je nebezpečné.

Američtí turisté, kteří tu patří spolu s Kanaďany a Němci k nejpočetnějším návštěvníkům, polehávají ve stínu slunečníků, obsluha jim nosí silné drinky a někteří možná ani nevyzkoušejí, jak je tu Atlantik teplý.

Pláž v Cancúnu

Pláž v Cancúnu

FOTO: Profimedia.cz

Po jedné noci strávené v komplexu Hard Rock Hotel – velkou atrakcí je tu ve vitríně vystavený župánek Madonny – míříme do Puebly, státu, v jehož stejnojmenné metropoli byla vyhlášena mexická nezávislost.

Španělské vlivy

Dominantou zdejšího kraje je sopka Popocatépetl (s 5426 metry druhý nejvyšší vrchol země), která podle aztécké mytologie znázorňuje dva mrtvé milence. Je většinou zahalena v dýmu a její obrysy jen tušíte.

Nasedáme do auta k průvodci Stevovi, který neztrácí v žádné situaci svůj anglický klid, a vyrážíme do centra města.

V Pueble, městě na seznamu UNESCO, spíme v hotelu, jenž patří do sítě Rosewood a je postaven a vybaven v koloniálním stylu. Španělé odešli v roce 1821, ale jejich vliv pocítíme na každém kroku. Město bylo založeno v roce 1531, když území ovládli. Španělé sem přinesli i svoje umění a řemeslnou zručnost. Většina kostelů je postavena ve stylu zdobného mexického baroka se stříbrnými a zlatými oltáři, figurky jsou vsazeny do zlata, nechybí vyřezávané chórové židle, rostlinné motivy.

Puebla je také městem modré keramiky.

Puebla je také městem modré keramiky.

FOTO: Jana Hanušková, Právo

Na hlavním náměstí je v rohu katedrála Neposkvrněného početí s mramorovou podlahou, mramorovými a onyxovými sochami a věžemi tak vysokými, že se skoro nevejdou do objektivů fotoaparátů. Plochu obklopuje plot s tepanými anděly – někdy se také Pueble říká město andělů – a domy s ozdobnými keramickými kachlemi. Keramika je dalším dědictvím po španělské nadvládě, jejímu stylu se říká Talavera.

Vyrábějí se tu veselé, bohatě zdobené barevné kachličky, ale i talíře, džbány, umyvadla. Přestože je pracovní týden pětidenní, v dílnách se pracuje i o víkendech, ženy malující vzory na keramiku si chtějí vydělat.

Katedrála Neposkvrněného početí v Pueble

Katedrála Neposkvrněného početí v Pueble

FOTO: Jana Hanušková, Právo

Za návštěvu určitě stojí i první knihovna v Americe Biblioteca Palafoxiana nebo trh se žábou ve znaku, kde za pár pesos nakoupíte krásné tkané šály, doma vyrobenou čokoládu nebo jemné stříbrné šperky. Jen zvenku se stačí podívat na muzeum baroka. Stavba s bílou omítkou, která je dílem japonského architekta, vypadá, jako by se pohupovala ve větru. Večer můžete zakončit třeba pohledem na město a Popocatépetl z obrovského ruského kola, jehož nové kabiny a technické zabezpečení jsou ze Švýcarska.

Tajemná Cholula a záhadní Olmékové

Hned vedle Puebly je Cholula, další město plné barokních kostelů. Tím nejzajímavějším však je pyramida, která je údajně co do objemu největší stavbou na světě. O její existenci svět ví až od roku 1910, kdy na ni narazili dělníci stavějící psychiatrickou léčebnu. Zdálky vypadá jako kopec se žlutým kostelem na vršku. Pyramida je pod ním.

O původu stavby, která měla být vysoká až 65 metrů s půdorysem 400 krát 400 metrů, se toho moc neví. Stavěli ji zřejmě od třetího století př. n. l., aby ji v osmém století našeho letopočtu z neznámých důvodů opustili. Jak pyramida vypadala, ukazuje model v komplexu, kde se u odkrytých zbytků monumentu a v jeho rozsáhlých podzemních chodbách střídají hlavně školní výpravy.

Model pyramidy v Cholule

Model pyramidy v Cholule

FOTO: Jana Hanušková, Právo

My ale jedeme dál, po stejné trase, kterou po staletí putovali obchodníci mezi hlavním městem Ciudad de Mexico a přístavem Veracruz. Míříme do Antropologického muzea v městě Xalapa za záhadnými Olméky. Jejich epochu charakterizují obrovské hlavy vytesané z jediného kusu čediče z pohoří Tuxtlas u pobřeží Mexického zálivu.

Vznik olmécké kultury se v Mexiku datuje kolem roku 1200 př. n. l. Olmékové byli první, kdo začali stavět chrámy a posvátná místa pro svá božstva. Uctívali jich celou řadu, praktikovali šamanismus a věřili, že každý má v sobě ducha zvířete. Nejvíc se v jejich náboženství uctívá jaguár. Den končíme ve městě Veracruz ve stejnojmenném zálivu. V historickém centru posedávají lidé pod podloubími v útulných kavárnách. Až padne večer, všichni ze starého města odjedou.

Obrovské čedičové hlavy jsou symbolem kultury Olméků.

Obrovské čedičové hlavy jsou symbolem kultury Olméků.

FOTO: Jana Hanušková, Právo

Většina lidí sem jezdí jen pracovat a nakupovat, svoje domovy mají jinde. Jak je vidět, špatné stránky civilizace dostihly i exotické Mexiko.