Masarykovo muzeum v Hodoníně se v letošním roce těší zvláštní pozornosti, kterou si plně zaslouží. Velmi dobře udělaná, zajímavá expozice TGM sice začíná a končí bustou, resp. sochou prezidenta, ale svým obsahem a pojetím ten tradicí zkamenělý obraz „tatíčka“ obohacuje i o mladické nerozvážnosti, a tím krásně rozpohybuje a sblíží. Masarykovo muzeum však není jen budova v Hodoníně.

Vypravme se čtvrthodinu jízdy odtud na jeho pobočku — národní kulturní památku Slovanské hradiště v Mikulčicích. V krásném prostředí přírodního parku Mikulčický luh zažijeme výjimečné svědectví o Velkomoravské říši, ve které se sešli poprvé ve stejném mocenském útvaru Moravané (ovládající údajně i Čechy) se Slováky. Historie tomu chtěla, že také na necelých 100 let — pak byly jejich kroky nadlouho rozděleny.

Velkomoravský kříž a oltář v Mikulčicích

Velkomoravský kříž a oltář v Mikulčicích

FOTO: Eva Mráčková

Mocenské velkomoravské centrum v Mikulčicích bylo nesporně prvořadým v Mojmírově Moravě. Není jisté, zda zůstalo hlavním i po připojení Pribinova knížectví, kterým historici datují začátek Velkomoravské říše.

I když historici situují velkomoravský Veligrad na Staré město, Valy-Mikulčice zůstaly důležitým velmožským sídlem, které má jednu nespornou archeologickou výhodu. Bylo vybudováno strategicky na ostrovech mezi rameny meandrující řeky Moravy. Ta však během staletí změnila koryto i krajinu, a tak se urbanistická centra středověku budovala jinde a hradiště v Mikulčicích zůstalo pod nánosy náplav a vegetace uchráněno před další výstavbou.

Repliky základů staveb

Repliky základů staveb

FOTO: Eva Mráčková

Archeologický průzkum nemusí ani dnes spěchat kvůli žádným developerským projektům — a že je co objevovat. Před padesáti lety se kopalo plošně, dnes už se na průzkum berou i drony a nálezů je víc než se stačilo pořádně vyhodnotit. Valy, mosty, stovky sídel, dvanáct kostelů, více než dva a půl tisíce hrobů, 250 000 sbírkových předmětů. I proto se žádost o zápis do UNESCO raději odložila.

Do oblasti patří, stejně jako do původního hradiště, nejen území u Mikulčic, ale i kostel svaté Markéty Antiochijské a přilehlé nálezy u slovenských Kopčan, což je přes řeku co by kamenem dohodil. Jenže přes řeku, nadto hraniční. Nejbližší most najdete za Hodonínem. Lovci superlativů by však kostel neměli vynechat: je to jediná dodnes stojící stavba slovanské zděné architektury té doby.

Do nejlepší expozice roku 2008

Archeopark — muzeum v přírodním, krásném a volně přístupném parku, na němž se rozkládalo staroslovanské hradiště, tvoří dvě kryté budovy a repliky základů hlavních staveb — kostelů a paláce, spojené cestami s informačními panely. První vás uvítá návštěvnické centrum s třicetimetrovou rozhlednou a expozicí, která začíná ilustrovanou mapou hradiště a maketami knížecího paláce a devíti kostelů. Ostatní tři se nezachovaly ani tak, aby je bylo možno zpodobnit.

Expozice v pavilónu II. kostela

Expozice v pavilónu II. kostela

FOTO: Eva Mráčková

Hradiště na ostrově bylo tvořeno důkladně opevněnou akropolí s knížecím palácem, hlavní bazilikou, dalšími kostely, zděnými domy knížecí družiny a řemeslníků. Na druhém ostrově sídlila vojenská posádka v obydlích srubového charakteru, hojně osídleno bylo i podhradí.

Expozice v druhém pavilonu byla oceněna jako nejlepší muzejní expozice roku 2008. Zvenčí nízká strohá industriální zrzavá stavba, jen na vstupních dveřích hlaholicí citát z prvního verše Janova evangelia. A za nimi jiný svět. Pavilon je totiž nad základy II. kostela i s hroby s kosterními pozůstatky.

Efektní nasvícení a zrcadlový strop podtrhují atmosféru. Velmi působivým spojením audiovizuální projekce s exponáty ve skleněných vitrínách expozice vtáhne návštěvníka do minulosti, představí krásu staveb i řemeslnou zručnost Velkomoravanů.

Repliky kostelů v expozici…

Repliky kostelů v expozici…

FOTO: Eva Mráčková

…a jejich základů v terénu

…a jejich základů v terénu

FOTO: Eva Mráčková

Parkem s vyznačenými základy staveb jakož i s připomínkou slovanských věrozvěstů je možné chodit volně, na méně historicky angažovaných plochách piknikovat, po obvodových cestách i jezdit na kole nebo na koni. Původní valy se dnes jeví jen jako souvislejší vyvýšeniny terénu, ne vyšší, než bývají hráze rybníků. Mírná, krásná rovinná krajina.

V sezóně tu nejméně každý druhý víkend pořádají nějakou tematickou akci. Ideální pro rodiny s dětmi, o školách nemluvě. Počítejte s tím, že i bez akcí a bez odpočinku potřebujete na prohlídku minimálně dvě hodiny, lépe půl dne. Stojí to za to.