Kdysi elegantní centrum bylo po desítky let ponecháno svému osudu, jelikož se orgány egyptské metropole soustředily především na rozšiřování města, nikoli na údržbu jeho starých čtvrtí. Jenže řada úřadů, ale i obchodníků si začíná uvědomovat, jaký potenciál centrum Káhiry má a jak by mu prospěla pořádná renovace. Viceprezident jedné z organizací, která usiluje o jeho rekonstrukci, Amr Al-Tounsi tvrdí, že by centrum metropole mohlo být jedním z největších národních pokladů.

„Už za mých mladých let se všichni stejně staří Egypťané scházeli v centru. Bylo to jediné místo, které nás přijímalo i s těmi málo penězi, co jsme měli. Chodili jsme tam do kina, na jídlo a tak dále. Navíc je to nádherné dědictví, kterému nikdo neodolá,“ tvrdí Al-Tounsi.

Inspirace Paříží

Za vybudování centra je zodpovědný egyptský panovník Ismaíl I. Paša, který v roce 1850 navštívil Světovou výstavu v Paříži a viděl, jak moc změnily urbanistické plány tvář města. Široké bulváry a elegantní budovy ho zaujaly natolik, že se rozhodl stejný postup přenést do své domoviny a mezi starým městem a Nilem vybudoval nynější centrum. Pozval do Káhiry architekty, kteří městu vdechli nesporný evropský ráz.

Jelikož snil panovník o vybudování moderního hlavního města, které by se podobalo těm západním, pozval si pařížského urbanistu Barona Haussmana, se kterým celé rozložení vymysleli. Vzniklo zde na 200 budov různých stylů, z nichž je nejvíce citelný právě vliv pařížské architektury, snad i španělské.

„Hlavní část byla vybudována v té době, ale v rozvoji pokračovali dalších 100 let, takže centrum je skutečně směsicí staré a moderní architektury,“ tvrdí Tarek Attia, který dělá poradce pro vládní komisi, zabývající se kulturním dědictvím.

Nynější plány jsou jasné, vláda by do centra chtěla navrátit život se vším všudy — se všemi bary, obchody, ale i restauracemi. Kromě místních by měla plánovaná renovace přilákat i turisty, kteří by se zde měli cítit doslova jako doma.