Hluboko pod mocným ledovcem se rozprostírá chladná říše, která musí snad každého uchvátit svou tichou a bezprostřední krásou. Světlo zvenčí zbarvuje zamrzlé stropy do všemožných odstínů modři a vytváří tak magickou podívanou. Spatřit ledové chodby se ovšem poštěstí pouze odvážným. Přístup do jeskyní není jednoduchý a vyžaduje dobré vybavení.

Pohyb v jeskyních navíc není stoprocentně bezpečný. Celý podzemní prostor totiž vznikl kvůli klimatickým změnám a tání ledovce. A jelikož proces oteplování pokračuje, taje ledovec spolu s jeskyněmi dál.

Zamrzlé stropy i stěny jsou živé a vždy existuje riziko, že se nějaká jejich část zřítí — v lepším případě zablokuje cestu, v tom horším může i zabíjet. Vypravit se sem zcela na vlastní pěst riziko jen zvyšuje, se zkušeným průvodcem je cesta mnohem bezpečnější.

Díky tání ledu ovšem zhlédnou návštěvníci podívanou, jakou málokde jinde na světě. Na některých místech ze stropů mohutně kanou kapky, tvořící „deště“, které napájejí podzemní říčku. Ledovec taje pomalu, podle americké Lesní správy, která spadá pod odbor zemědělství, může trvat i několik století, než zcela zmizí. I tak by ale bylo lepší s návštěvou jeskyní neotálet.