Strávit v horské boudičce noc by byl jistě výjimečný zážitek, ale zařízení turistům ubytování bohužel nenabízí. Návštěvníci si proto musejí vystačit s nabídkou regionálních specialit, okouzlujícím výhledem a v létě se mohou vyhřát na ostrém horském slunci, které se opírá do skalních stěn. Restaurace je přes zimu zavřená, novou sezónu zahajuje začátkem května.

K restauraci se turisté nejlépe dostanou kabelovou lanovkou z vesničky Wasserauen, od ní je potřeba ujít ještě zhruba 15 minut přes jeskyně Wildkirchli.

Odtud je možné podnikat zajímavé výlety, ať už po alpských štítech nebo kolem velkých jezer. Nedaleko leží třeba smaragdové Seealpsee. Nejvyšším vyhlídkovým bodem polokantonu je pak hora Säntis, která je zároveň nejvyšším vrcholem Appenzelských a Západních Alp.

Ze zahrádky horské chaty je dechberoucí výhled do okolí.

Ze zahrádky horské chaty je dechberoucí výhled do okolí.

FOTO: Profimedia.cz

Polokanton Appenzell Innerhoden, kde se zmíněné přírodní krásy nacházejí, je druhým nejmenším ve Švýcarsku a má nejnižší počet obyvatel. Vznikl rozdělením původně jednotného kantonu, který však nedokázal překonat náboženské překážky, a tak se rozdělil na katolický Innerhoden a protestantský Ausserrhoden.