Hlavní obsah

Neronův palác nabídne turistům díky technice skok v čase

Právo, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Římský Zlatý dům (Domus aurea) císaře Nerona byl největším palácem, jaký si kdy nechal evropský vladař postavit. Nyní budou jeho pozůstatky po osmi letech výzkumů a renovací opět otevřeny veřejnosti – ale kvůli omezené návštěvní kapacitě jen po domluvě. Díky brýlím pro virtuální realitu, které umožní prohlédnout si palác v původní podobě, slibuje italské ministerstvo kultury „skok v čase”.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Díky virtuálním brýlím uvidí návštěvníci palác v původní podoběVideo: AP

 
Článek

Průvodci budou podle zprávy deníku Die Welt podávat výklad v italštině, francouzštině, španělštině a v angličtině. Němčina, ruština, ale ani čínština nebudou zatím v nabídce. Nynější palác je ovšem jen částí toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce umělý les.

Palác tak zabíral hned několik čtvrtí současného Říma. Dokonce i megalomanská třída Via dell’Impero (dnes Via dei Fori Imperiali) vybudovaná za Mussoliniho přes starověká archeologická naleziště a renesanční zahrady byla v porovnání s Neronovým projektem poměrně skromná.

Brzký konec zlaté slávy

Za své jméno vděčil obří palác uprostřed miliónového Říma svým zčásti pozlaceným střechám a zdem. Střechy zářící vzácným kovem však nebyly jedinou pozoruhodností stavby.

„Jídelny měly strop z desek ze slonoviny, které se daly otáčet a měly v sobě rourky, aby se mohly shora dílem sypat květy, dílem stříkat parfémy. Hlavní jídelna byla kruhová a neustále se ve dne v noci otáčela jako svět,“ napsal římský historik Suetonius a dodal, že když Nero oslavoval dokončení paláce, prohlásil: „Konečně začínám bydlet jako člověk.“

Suetonius připomínal ale i rub tohoto „lidského bydlení“: „V ničem neutratil Nero více peněz než ve stavebnictví.“ Císař pak ani neměl dost financí na armádu, o kterou se opírala jeho moc. Když se vojáci o pár let později vzbouřili, skončil Nero sebevraždou. Velká část pozemků kolem paláce se pak vrátila veřejnosti. Mnohé bylo zbořeno a kámen byl znovu použit – mimo jiné na stavbu Kolosea, jež stojí v místech někdejšího jezera.

Celek oživí aspoň videa

Na místě paláce vyrostl chrám, rozsáhlé lázně i nový, leč menší palác nové dynastie Flaviů. Části paláce se však dochovaly ve spodní části Trajánových lázní. Palác se po staletích zapomnění znovu připomněl v roce 1506, kdy v něm bylo objeveno sousoší Laokoona, které výrazně ovlivnilo renesanci.

Po znovuotevření zrekonstruovaných pozůstatků paláce slibuje nyní italské ministerstvo kultury „skok v čase“. Díky speciálním brýlím a moderní technologii uvidí návštěvníci vše jako za Neronových časů. Slávu císařského sídla budou připomínat i videa s trojrozměrnou rekonstrukcí paláce.

Spolu s takovými památkami jako Koloseum, Forum Romanum a s pozůstatky dalších císařských paláců na Palatinu má Neronovo sídlo tvořit archeologický park Domus aurea. Celý komplex má být plně otevřen příští rok.

Reklama

Výběr článků

Načítám