Tým vedený potápěčem, fotografem a cestovatelem Petrem Slezákem mapuje jejich výskyt a popisuje taktiku lovu i komunikaci těchto mořských savců.

Díky tomu, že jsou pozorovatelé s kosatkami i keporkaky přímo v ledové vodě, popisují v posledních letech i jejich interakci s člověkem. Ta zahrnuje například oční kontakt, zpívání, cvakání nebo připlavání do bezprostřední blízkosti. „Ve třech případech, kdy jsme pozorovali přímo ve vodě lovící kosatky, se nám stalo, že kosatka připlula se sleděm v tlamě k člověku a sledě mu dala,“ říká Slezák.

Potapěči v bezprostřední blízkosti velryb

Potápěči v bezprostřední blízkosti velryb

FOTO: Petr Slezák, Kapr Divers

Spolupracují při lovu

K polárníkům se v posledních letech přidávají i profesionální filmové štáby, fotografové nebo i nadšenci obdivující krásy divoké přírody za polárním kruhem. Sever Norska je totiž jedním z mála míst na světě, které se dá obdivovat nejen z paluby lodi, ale i přímo ve vodě.

Severní polární kruh láka i filmaře či nadšence do divoké přírody.

Severní polární kruh láká i filmaře či nadšence do divoké přírody.

FOTO: Petr Slezák, Kapr Divers

Jedním ze zajímavých fenoménů, který Slezák popisuje, je spolupráce kosatek a keporkaků při lovu sleďů. I přesto se vědci kloní spíše k názoru, že tyto dva druhy mořských savců mají natolik odlišnou taktiku lovu, že se o žádné spolupráci lovit nedá.

Pozorování české výpravy ovšem vede k jiným závěrům. Svědčí o tom i fotografie a video záběry, které se výpravě podařilo pořídit přímo ve vodě. V lednu 2017 bude průzkum pokračovat.