Dnes skvost uprostřed dunajských lesů, co by kamenem dohodil od slovenské hranice, vypadá jako ze škatulky. První zmínka o předchůdci zámku se objevuje v roce 1183. Středověký kamenný vodní mlýn chráněný hlubokými vodními příkopy se v 18. století změnil na elegantní barokní zámek. Poskytoval majitelům přepych, soukromí i odpočinek.

V klidu a tichu lužních lesů

Hrabě František Ferdinand Kinský, dvorní kancléř českého původu, ho přestavěl a využíval jako rozkošné lovecké sídlo s polesím bohatým na zvěř, takže nechybějí ani malby s touto tematikou.

„Za nejvzácnější považují odborníci stropní fresku z roku 1732 od vídeňského malíře Daniela Grana s bohyní lovu Dianou — malba patří mezi vrcholná díla barokního malířství. Původní zůstaly také 300 let staré parkety a lustry z českého skla. Nad krby visí velké portréty otce a matky Marie Terezie, která od Kinských tuto perlu koupila, avšak zámek nepoužívala a darovala ho manželovi,“ vysvětluje Beata Havranová, editorka turistického webu kamkam.eu a znalkyně Rakouska.

Karel I., jehož do čela monarchie katapultovala trojí smrt — sebevražda následníka trůnu Rudolfa, sarajevský atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a skon Františka Josefa I., se do reprezentačního sídla v lůně přírody uchýlil po kapitulaci říše. Vzal s sebou manželku Zitu a děti — syny Ottu, Roberta, Felixe, Karla Ludvíka a dceru Adelheid.

Když několik dní po příjezdu poslal císař bez žezla svého sluhu do Schönbrunnu, aby vyzvedl duchny a polštáře pro děti, stráže ho dovnitř nepustily. „Pan Habsburk tu už nemá žádné nároky,“ vzkázaly mu.

Interiér zámku

Interiér zámku

FOTO: Profimedia.cz

Tak, jak se smrskávala naděje na brzkou obnovu císařství, uvykala si rodina na všední den vyhnanců v Eckartsau. Nezůstala ušetřena potravinové krize, protože musela nakrmit hladové krky stovky sloužících. Budově chybělo vybavení na dlouhodobější pobyt tolika lidí — navíc se nedalo dostatečně topit.

Když vypukla chřipka, chyběly léky. „To, jak prožili smutné Vánoce i poslední chvíle před úprkem do exilu, přibližují pokoje s původními interiéry v rodinném křídle,“ upozorňuje Elisabeth Sandfortová ze správy zámku. Vláda nově vzniklé republiky zvané Německé Rakousko přiložila Karlovi, plným jménem Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria, nůž na krk — bude-li nadále odmítat abdikaci, musí si sbalit kufry a jít.

Protože Československo, Jugoslávie a Maďarsko o něho nestály, vyrazil 23. března 1919 směrem ke švýcarským hranicím panovníkův vlak. Karel si oblékl uniformu polního maršála c. k. armády a do civilu se převlékl až ve Švýcarsku. Mimochodem: závěrečné chvíle Karla a jeho rodiny přibližuje jídelna s prostřeným stolem a posledním menu před odjezdem. Zapuzený panovník, zdeptaný, zchudlý a nemocný, zemřel prvního dubnového dne roku 1922 ve Funchalu na portugalské Madeiře. Bylo mu 34 let.

Klasika i maratón

Dnes zámek patří Rakouským státním lesům, které mimo jiné zpřístupnily 27hektarový park v anglickém venkovském stylu i pro cyklisty, pořádají se tu koncerty vážné hudby a vede tu i trasa maratonského běhu.

Letos skvost vydobyl Wedding Award, cenu rakouského svatebního průmyslu za nejlepší místo, kde lze vstoupit do manželství. Mimochodem: své ano si tu řekli i legendární Angelika a hrabě Joffrey de Peyrac v remake proslulého příběhu o osudech krásné markýzy natočeném v roce 2012.