Země byla v roce 2008 těžce zasažena celosvětovou recesí, během níž byl poškozen její bankovní systém. Turismus se tak stal pro Island spásou a zásadním ekonomickým faktorem — nyní tvoří zhruba 34 procent příjmů, které proudí do státní kasy, v roce 2010 to bylo pouze 18 procent.

V letošním roce očekává Island příliv 1,6 miliónu cestovatelů, což by měl být oproti loňskému roku 29procentní nárůst. Země však nemá dostatečnou infrastrukturu, která by se s takovým počtem návštěvníků vypořádala. Zatímco v plánu bylo vybudovat v hlavním městě Reykjavíku 300 nových hotelových pokojů, potřeba jich bylo celých 1000.

Podle analytika islandské banky Elvara Orri Hreinssona se staví pouze 30 procent toho, co je potřeba, aby se zároveň zvládala údržba. Proto se tamní obyvatelé rozhodli otevřít návštěvníkům své domovy skrz službu Airbnb, jejíž využití vzrostlo během jednoho roku o 124 procent.

Zvedly se ceny nemovitostí

Výsledkem nadužívání turistické služby byl dramatický nárůst cen nemovitostí a nedostatek dlouhodobých pronájmů. Mezi některými obyvateli navíc v současnosti panují obavy, že se země až moc přeplní turisty, kteří by mohli významně přispět ke ztrátě autentické kultury a ničení specifického přírodního bohatství.

Aby toto riziko vláda zvrátila, přijme opatření, které zamezí nadměrným pronájmům domů přes Airbnb. Dva obecní úřady v zemi, ve vesnicích Kirkjubæjarklaustur a Vík í Mýrdal, už podobné opatření přijaly, nový zákon by se měl vztahovat na celý Island.

Ředitel islandské turistické centrály Olof Ýrr Atladóttir řekl britskému deníku Guardian, že se nejedná o pokus úplně zakázat Airbnb, protože spousta turistů tuto možnost preferuje před hotely. Jde podle něj jen o zavedení kontrol a pravidel, která se musí v rámci turistického odvětví dodržovat.