Inuitská osada Kivalina se nachází na aljašském ostrůvku v Čukotském moři asi 130 kilometrů za polárním kruhem. Klimatické změny tam obyvatelé pociťují zhruba posledních 15 let. Už tak nesnadný život daleko od civilizace je nyní ještě mnohem složitější.

V 85 domácnostech žije v Kivalině okolo 400 lidí. Mají tam poštu, školu i startovací a odletovou dráhu pro letadla. Životní podmínky jsou prosté, ale na to jsou místní odjakživa zvyklí. Čemu se lze ovšem přizpůsobit hůř, je postupné znemožnění tradičních způsobů obživy.

Místní muži se pravidelně vydávali na moře lovit velryby, na což mají od úřadů zvláštní povolení. Dříve až tři metry silná ledová krusta, táhnoucí se od hranic vesnice, poskytovala ideální podmínky. V současnosti nic takového není možné. Ledová vrstva je příliš tenká na to, aby se po ní dalo bezpečně vydat na lov.

Kvůli úbytku ledu v okolí navíc vesnici oplachují velké příbojové vlny a zdejší půdu ničí eroze. Bariéry z kamenů a pytlů s pískem příliš nepomáhají. Vše jako by postupně spělo k zániku. Ten Kivalinu podle expertů čeká už v následujících 10 letech, kdy vesnice nejspíš zmizí pod mořskou hladinou. Nejvyšší bod osady je pouhé čtyři metry nad mořem, před bouřící se přírodou tedy není kam uniknout.

Stěhování se zdá být nevyhnutelné

Vše nasvědčuje tomu, že se obyvatelé osady časem v důsledku globálního oteplování stanou uprchlíky. Jak citoval list LA Times místní obyvatelku Millie Hawleyovou, opuštění tohoto místa bude pro zdejší lidi částečná ztráta jejich identity.

Kivalina je navíc pouze jedním z míst, která podléhají vlivem globálních změn klimatu zkáze. Americká vláda se problémem Kivaliny a podobných oblastí zabývá už několik let. Zatím žádná efektivní pomoc nepřišla, po nedávné návštěvě prezidenta Baracka Obamy na Aljašce, však mají místní novou naději.