List psaný inkoustovou tužkou našli stavbaři při rozebírání stropu. „Papírový svitek nalezli dělníci ve stropní konstrukci v arkýři,“ prozradil pracovník investičního odboru štramberské radnice Michal Pokorný.

Vzkaz je datovaný 13. listopadu 1924 a čtyři zedníci z nedalekých obcí Libhošť a Rybí, vedeni architektem Grossmanem z Ostravy si v něm stěžují na ne právě vlídné zacházení ze strany zadavatele stavby pana doktora Adolfa Hrstky. Autoři svitku dokončovali jedny z posledních stavebních prací v útulně, která byla otevřena v roce 1925.

Muzejní exponát

Podle Pokorného obsah listu ukazuje na to, že vztahy mezi zadavatelem stavby, Adolfem Hrstkou, který se zasloužil o rozvoj Štramberku a pomohl významnou měrou k záchraně Trúby, a stavaři byly občas vyhrocené.

„Originál jsme poslali k prozkoumání okresnímu archivu, po jeho navrácení bude zřejmě uložen v muzeu,“ dodal referent investic. Jeho slova potvrdil archivář Státního okresního archivu v Novém Jičíně Karel Chobot, který nejprve odvezl nález do konzervátorské dílny Zemského archivu v Opavě, kde dokument narovnali a provedli základní konzervátorské zásahy. „Příští týden si archiválii vyzvednu a bude uložena v archivním fondu Archivu města Štramberk,“ upřesnil.

Text je možno chápat jako nepovedený žert, ale také opravdu jako stížnost...archivář Karel Chobot

Chobot uvedl, že obdobné svitky, dokumenty či záznamy se často nalézají při rekonstrukci objektů. „Nejvíce tomu bývá při rekonstrukci chrámů, kostelních věží, ale může se tak stát i při stavbách světských, jako jsou například zámky. Někdy se jedná o zápis na několika stranách s vyjmenováním firem, podílejících se na opravě či stavbě objektu, někdy jen dobový tisk, jindy obojí, včetně fotografií, mincí, papírových platidel. V Jaroňkově útulně se jednalo jen o dvojlist,“ popsal archivář s tím, že podobné objevy jsou vždy zajímavé a cenné, neboť ukazují na dobu vzniku či opravy příslušné památky.

„Kromě osobního hodnocení doby zaznamenávají i konkrétní události, jsou tedy poselstvím příštím generacím a zobrazují, čím naši prapředci žili, jaké měli radosti, slasti či strasti, žaly, bolesti, co je trápilo či naopak dělalo radost,“ nastínil Chobot.

Ten ale na rozdíl od investičního referenta Pokorného si nemyslí, že text nalezeného vzkazu nemusí být pochopen jako stížnost. „Hrstka byl český vlastenec a osoba velmi vážená. Text je možno chápat jako nepovedený žert, ale také opravdu jako stížnost, neboť doktor Hrstka nemusel být s prací zedníků spokojen a ti na oplátku o něm napsali pro další generace,“ poukázal novojičínský odborník na archiválie.