Při vstupu do kostela sv. Jakuba v Levoči fascinuje návštěvníka nádherný oltář, který je vysoký 18 metrů a 62 centimetrů. „Celý oltář má takovou zvláštní konstrukci, kterou pravděpodobně vymyslel Mistr Pavol. Například při montáži skříně oltáře, která měří na výšku 4,30 metru, nepotřebovali ani hřebík, ani šroub. Do spodní desky jsou vydlabané otvory, kam přesně zapasují sloupy. V nich jsou drážky a ty pozlacené panely tam prostě vsunuli. Konstrukce vlastně drží sama sebe,“ vysvětluje Maták.

Restaurování za osm miliónů

Restaurátorské práce na nejvyšším dřevěném gotickém oltáři na světě byly zahájeny v roce 2013 a vyšly na 300 tisíc eur (8,2 miliónu Kč), které hradí německá nadace. Loni se dělala oltářní skříň a sochařská výzdoba. Letos se dokončovalo sousoší poslední večeře, které je součástí oltáře. Je to jedno z nejznámějších děl Mistra Pavla (na Slovensku Pavol).

Akademický sochař Juraj Maták se sousoším poslední večeře

Akademický sochař Juraj Maták se sousoším poslední večeře

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Oltář nebyl v havarijním stavu, ale prašnost nedávných stavebních prací na kostele si vyžádala zásah restaurátorů. „Hlavní tři sochy se čistily na lešení přímo v kostele. Tyto sochy měří přes dva metry a nejtěžší z nich váží přes 160 kilogramů, takže to byla nejschůdnější cesta,“ řekl Maták.

Všechny sochy jsou vyřezány z lípového dřeva. Podívali jsme se také do restaurátorské dílny, kde probíhala nejen oprava většiny soch, ale také jejich zlacení. „Po letech je vidět mírné poškození především na plochách, na které sedá prach. Na poškozené místo položíme plátek zlata, zapracujeme ho vatičkou, aby ten nový kus nesvítil. Je to vlastně retuš zlatem. Restaurátor odvede dobrou práci tehdy, pokud jeho zásah není vidět,“ vysvětlil Maták.

„Já dělám retuš vlasů, tváří a rukou. Pak nastoupí kolega, který bude zlatit. Restaurátorství je kolektivní práce,“ zdůraznila Mária Ondrušová. Zlato se nanáší speciálním pokládacím štětcem. „Rukou se to chytit nedá,“ dodala Ondrušová.

Oltář zachránili bratři Kotrbové

Větší restaurátorský zásah se uskutečnil naposledy v letech 1952 až 1954. Bratři Kotrbové z Brna tehdy oltář zachránili, protože byl napadený červotočem. Pořídili plynovou komoru v kapli sv. Juraje, kde oltář zplynovali po dobu tří týdnů. Použili k tomu nechvalně známý Cyklon B, který červotoče zničil.

Mária Ondrušová pracuje na restaurování oltáře.

Mária Ondrušová pracuje na restaurování oltáře.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Dá se říct, že bratři Kotrbové tehdy oltář zachránili pro další generace. Tehdy mu totiž hrozilo zřícení. Oni ho dokázali rozebrat, zničili červotoče, oltář petrifikovali a zpětně smontovali. Zároveň vybudovali kovovou podpůrnou konstrukci o váze 1500 kilogramů. To umožnilo, že jednotlivé části oltáře dnes nesou pouze svoji váhu,“ uvedl Maták. „Naštěstí letos jsme nenašli žádný nový výletový otvor po aktivním červotoči,“ dodal.

„Někteří kolegové mysleli, že oltář stačí jen oprášit, ale my jsme věděli, že bude nutné vykonat všechny restaurátorské úkony, kromě úplného rozebrání a petrifikace,“ řekl Maták.

Oltář byl dokončen pravděpodobně v roce 1517 až 1518. Přesný záznam o jeho dokončení neexistuje. Podle dobových záznamů se opravy oltáře vykonávaly každých 100 let, takže do doby příštích zásahů restaurátorů budou snad ještě tisíce návštěvníků Levoče obdivovat toto unikátní dílo.