Turisté se ale vracejí jen velmi pomalu, mnohé hotely teď dál zejí prázdnotou. Policie po atentátu zpřísnila ostrahu ubytovacích zařízení včetně přilehlých pláží. Vláda nasadila na citlivá místa na 100 tisíc příslušníků bezpečnostních složek. Tři tisíce z nich dostaly na starost přímo ochranu hotelů a památek.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Důvěru návštěvníků se přesto nedaří vrátit do nedávných dob, kdy se tato desetimiliónová země těšila lákavé pověsti oázy klidu v rozbouřeném arabském světě.

Počet turistů klesl o polovinu

Ve snaze posílit pocit bezpečí návštěvníků se proto náčelník generálního štábu po konzultaci s prezidentem a vládou rozhodl také o dva měsíce prodloužit výjimečný stav, který dává armádě a policii mimořádné pravomoci. Původně mělo opatření platit jen měsíc a nelze vyloučit, že nepůjde o prodloužení poslední.

Dlouhodobý výjimečný stav Tunisko už nedávno zažilo, i když z jiného důvodu. Vedení země jej vyhlásilo v době masových nepokojů proti tehdejšímu prezidentovi Zínu Abidínu bin Alímu a zrušen byl až loni na jaře.

Další podobný atentát jako v Súse nebo v muzeu Bárdá v Tunisu, kde atentátníci zabili 22 lidí, si země nemůže dovolit, protože by turistická branže už zcela zkolabovala. „Jsme ve velkém nebezpečí. Jsme ve válečném stavu,“ varoval prezident Kaíd Sibsí.

Následky obou atentátů jsou už nyní tristní, když se počet hotelových rezervací rázem propadl o desítky procent. Přímo v Súse je to 40 procent. A obavy z dalších útoků snížily počet turistů v zemi proti loňsku o více než polovinu. Turistika se přitom na tvorbě hrubého domácího produktu podílí sedmi procenty a dává práci bezmála půl miliónu lidí.

Tunisko se snaží znovu vzbudit v turistech pocit bezpečí.

Tunisko se snaží znovu vzbudit v turistech pocit bezpečí.

FOTO: Reuters

V reakci na atentáty v Tunisu a Súse přijal tuniský parlament nový protiteroristický zákon, který posiluje pravomoci úřadů. Byl znovu zaveden trest smrti, policie může až 15 dní zadržovat podezřelé, aniž by jim umožnila přístup k právníkům, a vyšetřovatelé mohou nyní i snáz využívat odposlechy.

Vláda možná zruší odletovou daň

Novela zákona měla širokou podporu sekulárních i islámských stran, ostře ji ale kritizovaly nevládní organizace a občanská společnost, kterým vadí hlavně obnova hrdelního trestu, na nějž v Tunisku platilo po čtvrt století moratorium. „Je to historický okamžik, který uklidní občany země,“ pochvaloval si naopak předseda Ústavodárného shromáždění.

Jedním z argumentů pro zpřísnění legislativy byl i nedávný zátah na islámské radikály v oblasti Bizerty na severu země proti skupině, která údajně připravovala další atentáty v citlivých zónách. Jednu osobu policisté přitom zabili, dalších 16 zatkli a současně zabavili automatické pušky, výbušniny a munici.

Vláda se pokouší zachránit turistickou sezónu i tím, že pro zahraniční návštěvníky zvažuje zrušení tzv. odletové daně ve výši 30 tuniských dinárů (375 Kč) zavedené teprve loni v říjnu. Tento krok by měl přitom nezanedbatelný dopad na státní rozpočet. Kalkul džihádistů tak zatím vychází: neklid, který krveprolitím vyvolali, těžce škodí ekonomice země, která se po letech autokratických režimů snaží zavést plnohodnotnou demokracii.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: