Hlavní obsah

Prora: Památník nacistického gigantismu zohyzdil čas

Rozsáhlý nacistický rekreační komplex Prora na baltském ostrově Rujána měl podle plánů stavitelů sloužit k ubytování 20 tisíc turistů. Sedmdesát let po skončení druhé světové války sice částečně rekreační funkci plní, většina budov ale chátrá a zarůstá náletovými dřevinami. Plného využití se komplex patrně nikdy nedočká, protože infrastruktura na Rujáně by nedokázala pojmout další tisíce turistů.

BEZ KOMENTÁŘE: Bývalý nacistický rekreační komplex Prora na Rujáně

 
Článek

Čtyři kilometry dlouhý kolos, který kopíruje pobřeží zátoky Prorer Wiek, naplánovala nacistická pracovní organizace Kraft durch Freude (Radostí k síle) jako vzorové rekreační zařízení pro německé dělníky. Všechny dvoulůžkové pokoje o ploše 10 metrů čtverečních měly mít výhled na moře, pro návštěvníky měly být připraveny velké společenské místnosti, tělocvičny i bazén.

Základní kámen komplexu byl položen v roce 1936, vlastní stavba začala v roce 1938 a do vypuknutí války se podařilo dokončit hrubou stavbu osmi půlkilometrových ubytovacích bloků. Válka stavbu přerušila, Prora ji ovšem přestála v dobrém stavu.

„Rujána neměla za války strategický význam, a proto byla téměř zcela ušetřena náletů a Prora z ní vyšla beze škod," říká průvodce po komplexu Jan Seldler. „Po válce ale komplex posloužil jako zdroj stavebního materiálu a nejjižnější blok byl natolik poškozený, že musel být odstřelen," doplnil.

Zbývající část Prory obsadila východoněmecká armáda a využívala ji jako kasárna. Po sjednocení Německa v roce 1990 objekt přešel do vlastnictví státu, který ho po několika neúspěšných pokusech v roce 2004 prodal soukromým investorům. Ti přebudovali část komplexu na hostel a část na prázdninové apartmány, většina obří stavby však zůstává nevyužitá.

Foto: Jakub Stříhavka, ČTK

Budovy postupně zarůstají náletovými dřevinami.

„Ze statického hlediska je celý komplex v pořádku, ale aby mohl být využíván, byla by třeba vysoká investice. Fasády, které vznikly v době, kdy Proru využívala východoněmecká armáda, jsou prosáklé vodou, protože se o ně od sjednocení nikdo nestaral. Navíc do sklepů proniká voda, která se tam hromadí, protože není odčerpávána. V dalších částech sklepů se vrší odpadky, které tam lidé nelegálně vyvážejí," řekl Seldler.

Balkóny nejsou a nebudou

Situaci komplikuje i to, že se na nacistický komplex vztahuje památková ochrana. „Stát chrání Proru jako památník gigantismu, v jehož duchu plánovali nacisté své stavby. Památková ochrana se vztahuje na stav, v jakém nacisté komplex zanechali, tedy na hrubou stavbu. To sice umožňuje interiéry přestavět, jako to udělali provozovatelé hostelu, zakázaná je ale třeba přístavba balkónů. A balkóny patří mezi základní vybavení, která hledají turisté, jež si chtějí na celou sezónu pronajmout apartmánové bydlení na pobřeží Rujány," vysvětluje Seldler.

Foto: Profimedia.cz

Chátrající ubytovací komplex Prora připomíná sídliště.

Většina komplexu tak zůstává prázdná. Okolí Prory zarůstá borovicemi a výhled na moře, který měl kdysi rekreační komplex nabízet ze všech pokojů, vystřídala zeleň stromů. Společenské sály nebyly nikdy dostavěny, jejich ruiny se postupně rozpadají a z bezpečnostních důvodů je k nim zakázán vstup. V někdejší správní budově komplexu fungují diskotéka a restaurace, část komplexu slouží Dokumentačnímu centru Prora, které připomíná okolnosti vzniku rekreačního centra a jeho využití pro nacistickou propagandu.

„Že by Prora někdy nabídla ubytování pro 20 tisíc lidí, anebo i jen pro polovinu, je nyní nepředstavitelné,“ řekl Seldler. „Není to dáno jen stavem zařízení. Turistická kapacita Rujány je už naplněná. Z pevniny sem vede jediná hlavní silnice a v létě, kdy vrcholí turistická sezóna, je při střídání turnusů zcela přetížená. Další auta se sem prostě nevejdou,“ uzavřel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám