Ve Švédsku se malá černá káva pije při mnoha příležitostech — při snídani i po jídle. Švédové mají na svědomí jedno procento světové konzumace kávy a jsou jejími druhými největšími pijáky po Finech. Přestávku zvanou fika rozhodně nelze vynechat. Je to posvátná chvíle, která nastává většinou uprostřed dopoledne a po obědě.

Ať je člověk sám nebo ve společnosti, doma nebo v kavárně, v přírodě nebo v kanceláři, život bez „fiky“ je takřka nepředstavitelný, jak se píše v publikaci Fika: The Art of the Swedish Coffee Break, kterou napsali Anna Bronesová a Johanna Kindvallová a která v dubnu vyšla ve Spojených státech.

Slovo fika se poprvé objevilo v roce 1913. Jeho původ je nejistý, ale Švédové shodně prohlašují, že jde o žargon vzniklý ze slova kaffe, jehož slabiky byly převráceny, a tak vzniklo nejprve feka a pak fika. Švédština se u toho nezastavila a začala vytvářet odvozeniny: být fikasugen znamená mít chuť na fika; kávě podávané při fika se říká fik a zaměstnanci nějakého podniku se scházejí ve fikarum, aby si tu dopřáli svou kávovou přestávku.

Sladký zákusek ke kávě zkrátka patří.

Sladký zákusek ke kávě zkrátka patří.

FOTO: Profimedia.cz

Obecněji symbolizuje přestávka fika rovněž umění na chvíli se zastavit, říká Anna Bronesová. „Například ve Spojených státech se pije káva za pochodu. Ale ve Švédsku si lidé odpočinou a vychutnají si tu chvíli. Takové okamžiky lidé stále více vyhledávají,“ dodává.

Práci nebrzdí

Vliv kávové přestávky na práci se zdá být spíše pozitivní. „Studie ukazují, že přerušení práce neznamená, že by jí lidé vykonali méně. Je tomu spíše naopak. Efektivita práce může být těmito neformálními setkáními dokonce posílena,“ zdůrazňuje Viveka Adelswärdová, emeritní profesorka Linköpingské univerzity.

Dvakrát denně, v půl desáté a v půl třetí, se zaměstnanci Švédské federace házené scházejí v kuchyni, kde čtvrt hodinky posedí s kávou a k ní něco malého zakousnou. Takový zvyk panuje téměř všude ve Švédsku, ve státních i v soukromých podnicích, i když někteří zaměstnavatelé dávají přednost dodržování fiky jen jednou za týden.

„Umožňuje nám to promluvit si o všem a nemusíme tak svolávat mnoho schůzek,“ uvádí generální tajemník federace házené Christer Thelin. „Podle zákona máme nárok na pětiminutovou přestávku každou hodinu. Spojíme ty pětiminutovky a dostaneme čtvrthodinku na fiku. Tam si promluvíme o všem: nejen o práci, ale tak trochu i o životě,“ říká jeden ze zaměstnanců Lasse Tjernberg.

Švédsko je dnes v móděAnna Bronesová

Cizinci bývají často zaskočeni, když se s touto tradicí v úřadě setkají. „Když jsem tu poprvé pracovala, telefonovali mi pět minut před přestávkou, abych na ni nezapomněla. Myslím, že je to trochu přehnané,“ vzpomíná Francouzka Audrey Lebiodová.

„Fika mate lidi přicházející z jiných kultur, přitahuje jejich zvědavost, nevědí, jak reagovat,“ konstatuje Sergio Guimaraes, mluvčí Švédského institutu propagujícího Švédsko v zahraničí.

V posledních letech se rituál fika rozšířil mimo zemi. „Švédsko je dnes v módě,“ usmívá se Anna Bronesová. Švédové nebo milovníci Švédska, kteří využili této tendence, si otevřeli kavárny fika od New Yorku přes Singapur, Kanadu, Austrálii po Velkou Británii.

„O švédskou kuchyni je ve světě zvýšený zájem,“ ujišťuje Guimaraes. Kromě toho mají sladkosti ve Švédsku zvláštní postavení. „Jsme jednou z mála zemí, kde se celý den jedí koláče nebo sladké pečivo, ať už to jsou oplatky, nebo skořicové šneky,“ dodává.