Praha má pro letošní rok vyčleněno v rozpočtu až 30 miliónů korun na investice do cyklistické infrastruktury. Konkrétní seznam plánovaných akcí ale zatím nemá, připravuje jej magistrátní komise pro cyklodopravu. V hlavním městě je více než 150 kilometrů cyklostezek a přes 500 kilometrů značených tras. Nejoblíbenější i nejvytíženější je trasa A2. Vede z jihu od Vraného nad Vltavou přes centrum do Troje.

Mezi kraje s největší délkou cyklostezek, tedy cest, kde na rozdíl od cyklotras nejezdí i auta, se s 320 kilometry řadí střední Čechy. Tras stále přibývá, jen loni přes 30 kilometrů. Oblíbená je třeba Labská stezka. Novinkou bude stezka pro handicapované. Na trase Trhový Štěpánov–Rehabilitační ústav Kladruby–Tehov vznikne cyklostezka určená i pro vozíčkáře.

Vůbec nejrozsáhlejší síť upravených a značených cyklotras a cyklostezek v Česku nabízí Jihočeský kraj. I letos zde přibudou nové úseky. Vylepšení se dočkají na Třeboňsku, v okolí Hluboké i na Šumavě. Také v Plzeňském kraji délka cyklistických linií trvale roste, stejně jako počet cyklistů. Nejvyhledávanější je Šumavská magistrála, která měří desítky kilometrů. Začíná ve Svaté Kateřině u Nýrska a vede před Královský Hvozd na Špičák, Modravu a Bučinu v jižních Čechách.

Liberecký kraj v posledních letech cyklostezky kvůli opravám škod po povodních zanedbával. Už od příštího roku by ale mělo být v rozpočtu každý rok na cyklodopravu deset miliónů korun, jak uvedl hejtman Martin Půta. Trasa pro cyklisty by mohla vést například po zrušené železniční trati mezi Rynolticemi a Novým Borem.

Přeshraniční trasy

V Karlovarském kraji je už přes 2000 kilometrů značených cyklotras. Nejvyužívanější je jednoznačně páteřní cyklostezka podél Ohře. Využívají ji desítky tisíc lidí. Má přes 100 kilometrů a vede od hranic s Německem až po hranice s Ústeckým krajem. Letos bude za 22,3 miliónu korun dokončen úsek, který spojí centrum Karlových Varů a Svatošské skály.

V Krušných horách je na české a německé straně hor 600 kilometrů tras. Novinky čekají turisty třeba podél Labe, kde je nejnavštěvovanější stezka v Ústeckém kraji. Krušnohorská magistrála vede po hřebeni Krušných hor od Děčínského Sněžníku přes Klínovec podél česko-německé hranice. „Teď se nám podařilo propojit dálkové cyklotrasy na české a německé straně,“ uvedl krajský radní Jan Szántó.

V Královéhradeckém kraji se připravuje výstavba cyklostezek mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nebo pokračování trasy z Kuksu do Krkonoš. Pardubice zase letos chtějí začít stavět cyklostezku do Chrudimi a v budoucnu by mohla také z centra regionu vést podél Labe stezka až do Kojic na hranicích kraje.

Na Vysočině bylo do minulého roku postaveno přes 90 kilometrů cyklostezek. Obce zvažují další stavby. Kdyby se jim všechny podařilo uskutečnit, síť cyklotras v kraji by se více než ztrojnásobila.

Investice ve výši stovek miliónů

Jedna z nejhustších sítí cyklostezek je v Olomouckém kraji. Za poslední dva roky přibyly desítky kilometrů. Cyklisté budou moci i letos vyzkoušet nové úseky a třeba v Přerově má ještě v tomto roce u vlakového nádraží vzniknout parkovací dům pro kola.

Dalších 6,5 kilometru nových úseků bude mít od konce června dálková jihomoravská cyklotrasa Brno–Vídeň, která je součástí trasy EuroVelo 9. Z Brna až k Vranovicím tak bude možné dojet mimo silnice. Ročně po stezce, která vede k novomlýnským nádržím, do Nového Přerova a Hevlína, projede v některých místech až 100 000 cyklistů.

Do výstavby sítí cyklostezek ve Zlínském kraji šly v minulých letech stovky miliónů korun. Cyklisté hojně využívají páteřní trasy vedené údolími řek, jako jsou cyklostezka Bečva a Moravská stezka vedená podél řeky Morava a Baťova kanálu. Další se chystají, třeba propojení Moravy se slovenským Povážím či spojení Kroměříže s Olomoucí.

V Moravskoslezském kraji vznikly za posledních osm let desítky kilometrů cyklostezek dohromady za více než 500 miliónů korun. Po letech plánování se například podařilo vybudovat už téměř celou trasu spojující Ostravu s Beskydami, která má přes 40 kilometrů a patří v kraji k nejvytíženějším.