Loosovy interiéry v Brummelově domu jsou světovým unikátem. Alespoň o tom vypovídají slova Michala Brummela, vlastníka nemovitosti a synovce původních majitelů. Ten vilu, jejíž vnitřek se v roce 1969 stal kulturní památkou, s pomocí města, kraje a ministerstva kultury opravoval 12 let - až do letoška. Cena rekonstrukce objektu zůstala v utajení.

„Celosvětově je v něm zachováno nejvíce původních prvků. Objem replik je minimální. Židle, do které si návštěvník sedne, bude sice trošku ošoupaná, ale originál,“ řekl Právu Brummel. Pro dům prý neviděl jiné logické využití, než jej otevřít veřejnosti.

Brummelův dům v Husově ulici 58 v Plzni.

Brummelův dům v Husově ulici 58 v Plzni.

FOTO: Jan Švábek, Právo

„Naším úsilím bylo, aby vybavení nepřipomínalo muzeum a návštěvníci po místnostech nechodili v papučích jako po zámku v Hluboké. Chtěli jsme, aby si tam mohli sednout a cítili se tak, jak se cítili lidé ve 30. letech,“ dodává současný majitel.

Odporné místo

Právě nevzhledné okolí domu Loose při vytváření interiéru inspirovalo. „Sám Loos ve vzpomínkách uvádí, že chudáci Brummelovi bydlí na odporném místě u špinavé továrny. Proto se rozhodl, že vždy jejich pohled odvrátí směrem od okna k úplně něčemu jinému,“ popisuje Karel Koch z odboru památkové péče plzeňského magistrátu.

Pozornost od okolí například strhává obraz od rakouského malíře Josepha Matthäuse Aignera nebo obrovský krb v provensálském renesančním stylu od firmy Otto Schmidt.

„Společnost Loosovi dodávala nábytek a látky. Rozhodla se, že krb bude vyrábět sériově a prodávat ho lidem jako stavebnici. Nakonec se ale prodaly jen tři kusy. Brummelovi si ho koupili na doporučení Loose. Měřítkem sem ale vůbec nezapadá,“ líčí Koch.

Těžký osud

Podobně jako mnoho dalších Loosových interiérů, i Brummelův dům měl složitý osud. Původně patřil Janu a Janě Brummelovým. Podle Loosova projektu byl přestavěn mezi lety 1927 až 1929. V prvním patře vzniklo pět místností, které Loos řešil dvougeneračně. Ve vile totiž žila také matka Jany Brummelové.

Rodina o dům přišla v roce 1940, kdy přešel do správy německých okupačních úřadů. Od začátku 60. let patřil státu a v roce 1986 byl přestavěn pro potřeby Klubu architektů, což podle odborníků znamenalo necitlivý zásah do původního Loosova pojetí. Brummelovým byl dům navrácen v roce 1991, projekt na obnovu o 10 let později zpracovali profesor Václav Girsa a architekt Miloslav Hanzal.

Do Loosových interiérů mohli lidé v Plzni vkročit jen výjimečně. V letošní turistické sezóně ale mohou od dubna klenoty světově uznávaného architekta obdivovat třikrát týdně. Vstupenky na dva prohlídkové okruhy budou k dispozici v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky a od 30. března také na webových stránkách visitplzen.eu.