Zhruba před dvěma týdny, tedy v době, kdy by obyvatelé Západní Austrálie obvykle v hojném počtu oblehli pláže, byla jedna z částí pobřeží u Perthu uzavřená, protože tam byla zjištěna přítomnost elektronicky sledovaného velkého bílého žraloka. Ten se údajně za denního světla pravidelně vracel na pláž Warnbro, což přimělo úřady zavřít tento oblíbený prostor pro plavání a opalování.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Zpravodajský štáb natočil chvíli po napadení plavce žraloka u australského městečka Byron Bay

zdroj: Reuters

Na místě byly nastraženy návnady, které měly žraloka přilákat, aby mohl být zastřelen. Tyto dva případy následují po sérii smrtelných útoků, které mají v posledních letech v Západní Austrálii na svědomí právě žraloci, a po kontroverzním rozhodnutí vlády tohoto státu ze začátku roku 2014 začít žraloky vybíjet. Tento krok nakonec vláda odvolala, když ji její vlastní úřad pro životní prostředí upozornil, že nejde o vědecky ospravedlnitelný krok.

Město Perth

Město Perth

FOTO: Profimedia.cz

Kritici uvádějí, že vládní a mediální poprask kolem takzvaných žraloků-zabijáků není jen ekologicky nebezpečný. Podle nich se také zarývá hluboko do psychiky státu, poškozuje její uvolněný pobřežní styl života a vyvolává strach a úzkost. Někteří psychologové dokonce naznačují, že ovzduší, v němž jsou žraloci líčení jako zlotřilí zabijáci, které je třeba střílet, může vychovat generaci dětí, jež budou vyrůstat ve strachu z pláže.

Vnímání hrozby může být přehnané

A nejsou to jen děti, kdo má strach, upozorňuje Shayne Hanks, který v Perthu řídí národní vysokou školu pro sportovní psychology. „Jsou tu i dospělí, kteří říkají, že by nevlezli do moře, anebo neplavali moc daleko, protože mají pocit, že se zvýšilo riziko, které je s tím spojené," citoval Hankse zpravodajský server BBC News.

Další z pláží Perthu

Další z pláží Perthu

FOTO: Profimedia.cz

Větší strach ze žraloků podle něj odrazuje lidi od tak oblíbených australských aktivit, jako je surfování. „Kvůli tomu je méně pravděpodobné, že lidé půjdou na pláž. Proto jsou méně aktivní a méně cvičí. Ten pocit, že pláž patří do naší kultury, se mění," říká Hanks, který ale věří, že jakkoli je hrozba ze strany žraloků reálná, značně se přehání.

„Myslím, že reakce není adekvátní riziku. Nevidíme stejnou úroveň strachu například z utopení, a přesto se každý rok v Západní Austrálii utopí desetkrát víc lidí, než kolik zabijí žraloci — a dvěstěkrát víc lidí se zabije při dopravních nehodách. A přesto se nebojíme sednout do auta, stejně jako se nebojíme jít si zaplavat do bazénu."