Hlavní obsah

Rakouská střediska zkoušejí vykouzlit umělý sníh. Bez děl

Právo, Vladimír Plesník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jako v bílo-zelené kosmické lodi stojí Michael Bacher v laboratoři pod širým nebem v rakouské lyžařské oblasti Obergurgl. Lyžaři projíždějí kolem, aniž by je nezvyklá konstrukce výrazněji zaujala.

Foto: Profimedia.cz

Rakušané se snaží vyzrát na počasí. Ilustrační foto

Článek

Přitom poznatky Bachera a jeho týmu přispějí k tomu, že ctitelé zimních radovánek si i v budoucnu přijdou v Alpách na své. „Umělý sníh odvrátí důsledky strašáka globálního oteplování. Navíc naše technologie nezatěžují nepřiměřeně přírodu,“ vysvětlil televizi ORF.

Rok 2014 se v rakouských Alpách zapsal do dějin: stal se nejteplejším od doby, kdy se o počasí v této části střední Evropy vedou záznamy. Poslední měsíc roku obavy majitelů lyžařských areálů jen podtrhl. Ještě v polovině prosince na sebe nechával přírodní sníh čekat, o Vánocích vládla v podhůří takřka jarní nálada, a dokonce v části Ötztalského údolí nad 2000 metrů vysoko zůstal přírodní poprašek, natož závěje vzácností.

Protože bez sněhu by se zisky správců zimních center ocitly v ohrožení, stále výrazněji se přiklánějí k záruce bílých „peřin“ – umělému zasněžování. Obrovské nádrže s čerpadly tudíž už dnes skrývají přes sto miliónů litrů vody.

Měkká peřina z balónu

„I díky nepřírodnímu poprašku se můžeme spolehnout, že sezónu začneme tak, jak jsme si stanovili,“ potvrzuje Gerhard Leskovar, marketinkový manažer spolkové země Salcbursko, kam spadají i českými lyžaři stále vyhledávanější střediska Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang, Hochkönig ve Ski amadé a Zell am See-Kaprun.

Metoda, kterou Bacher, inženýr z vídeňské Univerzity pro územní rozvoj, vymyslel, je mnohem elegantnější než nejběžněji používaný postup se sněžnými děly, nádržemi a čerpadly. Voda se přivede tryskou do balónu vysokého tři metry a rozpráší se do jemné mlhy.

Drobné ledové destičky slouží jako zárodky, na něž se kapičky navážou. Vzniknou tak přírodní krystalky ledu jako v opravdovém mraku. Krystaly se spojí do sněhových vloček, které jejich hmotnost srazí dolů – a ven z balónu. Vznikne tak až 15 kubíků sněhu za hodinu.

Foto: -ti, Právo

„Vykouzlíme tak kvalitní jemný a měkký sníh, jaký v přírodě padá zpravidla jen pár dní v roce,“ vysvětluje Bacher, jemuž místní přezdívají král oblaků. Kromě toho Bacherův důvtip ušetří náklady, které dnes podle jeho odhadu tvoří až desetinu ceny skipasu.

Zatímco při klasické tvorbě sněhu se za ideálních podmínek stvoří z kubíku vody dva metry sněhu, jeho know-how slibuje poměr 1 : 15, a to při nižší spotřebě elektřiny. „V Rakousku ročně děla vychrlí na sjezdovky 120 miliónů kubíků sněhu. Kdyby jenom pětina pocházela od nás, úspory by dosahovaly 50–60 miliónů eur,“ upozorňuje.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám